Fronsburg

18. století přestavěno a vznikla zde brána. Tvoří je tříosý střední rizalit se dvěma vyčnívajícími válcovými věžemi (bastiony). Na trojúhelníkovém štítu nad vstupem je umístěn velký alianční erb rodu Khevenhüller-Metsch s rokokovou výzdobou. Za bránou je předhradí pocházející ještě ze 16. století. Jeho severozápadní stranu tvoří zámecká kaple přestavěná v 16. století a znovu upravená v 17. století. Kamenné ostění portálu je po stranách vyzdobeno drážkovými pilastry a bohatě zdobeným ornamentem trámoví. Nad portálem je erb rodu Khevenhüller. Ocelové kované dveře pocházejí ze 17. století a mají ještě původní zámek. Interiér je zaklenutý křížovou klenbou. Výklenek na svátosti spočívá na znovu použitém, pozdně gotickém kamenném rámu s barokními motivy. V 19. století byly na stěny zavěšeny náhrobní desky členů rodu Khevenhuller-Metsch. U kaple stojí štíhlá neomítnutá kamenná válcová věž s osmiúhelníkovou nástavbou. Spodní část věže s nerovnými okny a vysoko umístěným vstupním portálem pochází ještě z pozdního středověku. Osmiboká nástavba s jehlanovou střechou vznikla až při historizující přestavbě na konci 19 století. Na protější straně se nachází bývalá stáj, jejíž valená klenba je nesena dvojicí pilířů čtvercového půdorysu. Na vnitřní zámecké nádvoří se vstupuje branou s půlkruhovým portálem a průjezdem s valenou klenbou. Uprostřed nádvoří se nalézá barokní kamenná studna se sochou Immaculaty. Budovy obklopující nádvoří zřejmě představují původní jádro hradu. K nejstarším zachovaným stavebním detailům patří dva renesanční portály z roku 1544. O něco mladší jsou ostění oken na dvoupodlažní obytné budově. Ve východní části nádvoří je arkádová chodba, zasahující do obou pater. V zahradě před jižní obvodovou hradbou stojí barokní věžový pavilón se zalomenou stanovou střechou. Jedná se o bývalou věž, která byla v 19. století upravena na polygonální zahradní stavbu. U hradby v zahradě se dodnes zachovalo několik půlkruhových bašt. Jižně od zámku leží hospodářský dvůr z 1. pol. 19. století..

Roku 1281 se v knize kláštera sv. Bernarda objevuje Winther von Vriuntsperch, jakož i jeho bratři Leutwin a Leo von Vreuntsperch. Po roce 1300 se zde vystřídalo několik majitelů. V roce 1430 hrad dobyli husité a posloužil jim jako základna pro vyplenění celého okolí. Roku 1448 předal Fronsburg hrabě Michal von Hardegg bratrům Oswaldovi a Štěpánovi von Eiczinger jako svobodné panství, ovšem pod podmínkou, že při vymření jejich rodiny se opět stane lénem. V roce 1569 hrabě Zikmund von Hardegg prodal panství Kryštofu Lampelu z Freundsbergu, který v roce 1587 získal šlechtický titul – svobodný pán von Fronsburg. Poslední člen rodu Lampel umírá v roce 1676. Roku 1739 prodává svobodný pán František Reinhold von Andlern již renesanční zámek hraběti Zikmundovi Bedřichovi Khevenhüller, který je spojil s panstvím Hardegg. Po opuštění hradu Hardegg se úřad správy panství a zemský soud v roce 1776 přestěhoval na Fronsburg. Pod zámeckou kaplí byla vybudována rodinná hrobka. V průběhu 18. století byl zámek

barokně přestavěn. Mezi lety 1886-1887 došlo k úpravám celého objektu v duchu historického romantismu. Po smrti kněžny Gabriely Viktorie, poslední příslušnice rodu Khevenhüller-Metsch v roce 1972, zámek přechází svatbou její dcery do majetku rodiny Bongart. Současným majitelem je ing. Albrecht Bongart..