radnice

Nejstarší částí radnice v Ostrově jsou gotické sklepy a přízemí, které sloužilo původně jako otevřená kupecká hala. Dvě řady sloupů nesly plochý strop, pod kterým probíhalo obchodování. Pravděpodobně kolem poloviny 16. století došlo k nástavbě patra, kde vznikly místnosti pro potřebu městské správy. Zřejmě přitom došlo k zaklenutí původní haly křížovými klenbami.

Roku 1567 radnice vyhořela. Obnova, kterou podpořil i císař Maxmilián II., byla dokončena dva roky nato. Před třicetiletou válkou nahradila původní nízkou vížku hranolová věž v ose průčelí. Raně barokními úpravami budova prošla v letech 1676 a 1682. Další změny přinesly rekonstrukce po požárech 1734 a 1795. Po druhém z nich trvala obnova řadu desetiletí (ještě roku 1810 neměla např. věž střechu). Došlo při ní k rozdělení patra novými příčkami a zaklenutí radní síně.

Současnou podobu dala radnici novogotická obnova po posledním požáru roku 1866 (Johann Viemann a Johann Leger). Z té doby pochází jehlancová střecha věže, prolomená na bocích okénky s cimbály, i novogotické záklenky snížených oken na hlavním průčelí.

Po rozsáhlé obnově v letech 1994–97 slouží radnice jako obřadní a výstavní prostor městského úřadu, v přízemí je informační středisko.

Mezi prvním a druhým patrem věže zaujmou kopie tří renesančních reliéfů s výjevy ze Starého zákona (Zuzana v lázni, Šalamounův soud) a alegorií Spravedlnosti.