
Dnešní Zábrodský mlýn byl založen krátce před rokem 1709, původně jako mlýn Podhrázský. Vzhledem k tomu, že všechny rohy původního stavení jsou kulaté; založené na opotřebovaných mlýnských kamenech (pískovcové mlýnské kameny vydržely max. jeden rok; poté bývaly používány jako stavební materiál); je pravděpodobné, že mlýn byl postaven na místě staršího mlýna, ze kterého opotřebované mlýnské kameny pocházely – snad vyhořel při velkém požáru Spáleného Poříčí r. 1620. Do mlýna byl jako panský mlynář dosazen Jiří Ježek. Měl stanoveno dvakrát ročně odvádět vrchnosti 25 zlatých a jednou ročně nařezat kopu špalků. Po r. 1721 zde mlel Václav Ježek. R. 1730 byl zdvojnásoben odvod vrchnosti, v té době zde mlel Václav Forštel. R. 1750 koupil Antonín Forštel mlýn od vrchnosti. R. 1789 na mlýně mlel jeho syn, Josef Forštel. R. 1848 se jako majitel mlýna i s polní pilou zmiňuje Filip Hála. Po Josefu Hálovi, posledním mlynáři z rodiny Hálovy, převzal mlýn Emanuel Holý.… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.