
Historická obec Žákava leží na silnici III. třídy jižně od Nezvěstic na silnici I/19 a v Nezvěsticích je také nejbližší nádraží na trati 190 z Plzně do Českých Budějovic. Je vzdáleno asi 2 km. Žákava je prvně zmiňována r. 1350. Tehdy tu již stál kostel i zemanská tvrz (viz heslo Žákava), kolébka rodu Žákavců ze Žákavy nebo též Žákavé. Obec se sice jmenuje oficiálně Žákava, ale v kraji je většinou označována jako Žákavá, což je uváděno i na všech silničních ukazatelích v okolí. Obec, která má nyní asi 460 obyvatel, leží na hřebeni mezi řekou Úslavou na západě a potokem Bradavou na východě. Na tomto hřebeni stojí též kostel sv. Vavřince a někde v jeho blízkosti stávala také tvrz. Za její pozůstatek je některými badateli považována středověká stavba sýpky výše nad kostelem. Turistické značky v obci nejsou.
století. Kostel byl upravován koncem 14. století a v 16. století, v 18. století pak byl přestavěn barokně. Barokizace se dotkla především vnějšího vzhledu, stropu lodi a přístavby věže. Je to jednolodní stavba. K obdélné plochostropé lodi je připojeno užší, trojboce uzavřené kněžiště, k jehož přední stěně přiléhá věž s jehlancovou střechou. Kněžiště bez opěrných pilířů je osvětleno lomenými okny, jeho klenba je šestipaprsková. Na severu se nachází čtvercová plochostropá sakristie, jejíž okna jsou - podobně jako okna lodi - zaklenuta polokruhovými oblouky. Zařízení je převážně raně barokní z konce 17. století. Hlavní oltář je raně barokní s rozvilinami. Místo obrazu je na oltáři socha sv. Vavřince. Postranní oltáře jsou barokní s rozvilinami z téže doby jako hlavní oltář. Na jednom je obraz sv. Václava, na druhém pak obraz Panny Marie stojící na půlměsíci a hadu. Raně barokní kazatelna pochází z r. 1637. Kolem kostela je dodnes užívaný hřbitov. Zdejší plebánie zanikla již v době husitské, od té doby je kostel filiální. Nyní je součástí farnosti Starý Plzenec a konají se tu pravidelné nedělní bohoslužby. Poutní slavnost připadá na svátek sv. Vavřince.