kostel sv. Jakuba Většího

Kostel sv. Jakuba Většího je připomínán již r. 1366 a jako farní je zmiňován od r. 1384. Za husitských válek byl pouze kostelem filiálním. Kostel v dnešní barokní podobě nechala vystavět r. 1722 na základě závěti hraběte Adama Jindřicha ze Steinau, zemřelého majitele panství Nebílovy, jeho dcera Marie Terezie provdaná hraběnka Vrtbová na Křimicích. Jedná se o jednolodní neorientovanou stavbu s presbytářem na západě a věží s cibulovou bání ve střední ose presbytáře. Presbytář má původní křížovou klenbu ze 14. stol., stěny interiéru člení pilastry a profilovaná římsa. Kostel má rozšířenou střední část lodi s obdélným vstupním prostorem a segmentově ukončeným presbytářem, k němuž po stranách přiléhají dva čtvercové prostory sakristie. Po severní straně vstupního prostoru je oválná kaple. Dnešní barokní stavba z r. 1722 je zřejmě dílem architekta Františka Maxmiliána Kaňky, kterého tehdy zaměstnávala hrabata Černínové z Chudenic. Z původní gotické stavby se zachovala zejména část masivní věže, zvony z 15.-16. stol. a náhrobní deska s českým nápisem z počátku 17. věku. Vysoko ve fasádě věže je zazděn pískovcový erb pánů z Úlice a Plešnic z r. 1608. Peníze na stavbu současného kostela, 20.000 zlatých, odkázal ve své závěti hrabě Adam Jindřich ze Steinau, maršál Benátské republiky, majitel panství Nebílovy a Žinkovy, který je zde pochován. Místo posledního odpočinku kryje mramorová náhrobní deska s erbem. Z doby napoleonských válek, okolo roku 1800, když byla hrobka otevřena, se dochoval záznam o uložených ostatcích: „Hrabě měl na sobě krátký kabát, kalhoty po kolena, černé punčochy a nízké střevíce se žlutými přezkami. Na hlavě měl rohatý klobouk. Paní, jeho manželka, měla černý hedvábný šat, dosahující na kotníky. Dítko tam odpočívající bylo prý děvče“. Zajímavá skutečnost zachránila zvony na věži, které pocházejí z let 1493 a 1526. Mladší zvon byl totiž zachráněn před rekvizicí pro válečné účely za 1. světové války díky datu ulití, protože rok 1526 symbolizoval nástup panující dynastie Habsburků na český trůn. Hlavní oltář je původní, barokní z 1. čtvrtiny 18. stol. Sochařská výzdoba byla vesměs rozkradena po r. 1990. V kostele se také nacházely dva akantové rozvilinové oltáře z r. 1700, které byly po restaurování přeneseny do zámecké kaple sv. Antonína v Nebílovech. Stávající boční oltáře pocházejí z 1. poloviny 18. stol. Varhany na kůru jsou ještě o něco starší. Kolem kostela stojí hřbitovní zeď z doby barokní přestavby. Prusíny byly údajně v minulosti také místem pohřbívání pro lidi, kteří neměli nárok na křesťanský pohřeb, tedy sebevrahy, nekřtěné a ateisty. V současné době hřbitov slouží svému účelu jako občanský a poprvé byl rozšiřován roku 1905. Kostel sv. Jakuba Většího je nyní filiálním a spravuje ho Koinonia Jan Křtitel, sdružení křesťanů pro novou evangelizaci. Toto sdružení spravuje farnosti Plzeň-Litice, Dobřany a Merklín. Na Prusínách se konají pravidelné sobotní bohoslužby jednou za dva týdny..