Budova čp. 92, nazývána starý zámek, je barokního původu, pravděpodobně z konce 17. až první poloviny 18. století. Budova sloužila pro ubytování panského správce statku. Později se správcovské sídlo přesunulo do nového zámku. V objektu jsou dochované klenby a černá kuchyně.
Dnešní budova čp. 92, tzv. starý zámek, dominující středu obce, stojí v areálu bývalého panského sídla a přilehlého panského dvora. S tímto areálem má nejenom dispoziční, ale i rovněž historickou a funkční souvislost. Historické příčiny vzniku dvou rozlehlých panských domů zámeckého charakteru v těsné blízkosti nejsou v Chocenicích dosud přesně určeny, analogické situace v jiných sídlech však nejsou příliš velkou výjimkou. Podle charakteru některých konstrukcí je tento dům barokního původu, klenby a krov pocházejí pravděpodobně z konce 17. až první poloviny 18. století. Nelze vyloučit starší původ zděných konstrukcí přízemí. Stavební spáry svědčí o dvou stavebních etapách, při kterých došlo zřejmě k náhradě původně z poloviny roubeného přízemí za zděné. Poměrně velkorysá koncepce dispozice svědčí o vyšších uživatelských nárocích na stavbu, než by bylo možno předpokládat u pouhé správní budovy. S největší pravděpodobností byl tento objekt vystavěn (snad s využitím starší stavby hospodářského dvora nebo sídla zástavního držitele) na přelomu 17. a 18. století jako zámecký sídelní objekt s potřebou rychlého provedení stavby. Tomu odpovídá i použitý konstrukční materiál. Po dokončení barokní přestavby dolní renesanční tvrze na tzv. nový zámek byla sídelní funkce přesunuta a budova dále sloužila pro ubytování panského správce statku. Později, po ztrátě sídelní funkce Chocenic, se správcovské sídlo přesunulo do zámku a budova byla využita pro byty zaměstnanců statku. Z hlediska památkového vytváří tato budova společně se zámkem a hospodářským dvorem jedinečný historický celek, který je v rámci regionu jen těžko srovnatelný. Budova sama je stavebním unikátem, dochovaný typ konstrukcí je dnes zcela ojedinělý, památkovou hodnotu zvyšují dochované klenby a černá kuchyně. Stav celého objektu je velmi špatný, dřevěné obvodové konstrukce jsou napadeny…
číst dáleT.Karel: Stavebně-historické vyhodnocení objektu, Památkový ústav v Plzni, 1996, 21.10. 2010
Chocenice patří k nejstarším písemně doloženým vsím v regionu. Jsou zmíněny na falzu zakládací listiny kladrubského kláštera z roku 1115. Později je získal nepomucký klášter, v jehož majetku zůstaly až do husitských válek. Pak spolu s většinou klášterního majetku získali Chocenice Šternberkové sídlící na Zelené Hoře. Roku 1561 koupil ves Chocenice od Zdeňka ze Šternberka Jiřík Kokořovec z Kokořova a (na) Šťáhlavech. Jiříkův vnuk, Kryštof Kokořovec, zde po roce 1589 staví renesanční tvrz. V roce 1615 je při placení daní již Kryštof Kokořovec uveden „na Kocenicích“ a platí za 26 poddaných a ovčáckého mistra s pacholkem. Centrem samostatného panství zůstaly Chocenice až do poloviny 18. století, kdy byly připojeny ke spojenému šťáhlavsko-nebílovskému panství.
Rožmberský, Machová: Zámek a tvrz v Chocenicích, České hrady 2002, 21.10. 2010
půdorys přízemí podle T. Karla
© P. Rožmberský, V. Machová: Zámek a tvrz v Chocenicích, České hrady, Plzeň 2002
