Žďár - kostel sv. Václava
© Jiří Špaček, 9/2016
Ves Žďár, ležící na návrší nad pravým břehem Úslavy, je prvně zmiňována r. 1326. Dnes má jen asi 80 obyvatel a je místní částí obce Ždírec, která se nachází na druhém břehu řeky. Vsí prochází silnice III. třídy od Blovic do Vrčeně a modrá turistická značka z Blovic do Nepomuku. Nejbližší železniční zastávka Ždírec u Plzně na trati 190 (Plzeň-České Budějovice) je vzdálena něco přes 1 km.
Na severním okraji vsi na vrcholu návrší je na hřbitově malebně položen starobylý kostel sv. Václava, tvořící zdaleka viditelnou krajinnou dominantu.
Jednolodní kostel sv. Václava se západní věží byl postaven ve slohu cisteciácké gotiky na severním okraji vsi Žďár v 1. polovině 14. ...století. Z původní stavby je dochován presbytář, zdivo lodi, portál na její jižní straně a základ věže. Sakristie je z doby renesance. Loď byla barokně přestavována ve 2. polovině 18. století a v r. 1815 byla zvýšena věž. Další úpravy kostela proběhly v letech 1819, 1858 a 1932. Naposled byl kostel opravován kolem r. 1995. Současná stavba je jednolodní a má pětiboce uzavřený presbytář s křížovou žebrovou klenbou s maskovanými konzolami a okenními trojlistovými kružbami. Při severní straně se nachází sakristie a před západním průčelím věž. Na jižní straně je zazděný hrotitý portál se sedlovým tympanonem. Sakristie je zaklenuta křížovou hřebínkovou klenbou, loď pak třemi poli valené klenby. V presbytáři byly náhodně objeveny v r. 1932 pod renesanční omítkou fresky se svatováclavskou legendou z poloviny 14. století, nejstarší s touto tématikou v Čechách. Malby byly následně restaurovány. Svatý Václav je na malbách představen jako světec a rytíř. Děj legendy se odvíjí shora od severní stěny v prvním klenebním poli u vítězného oblouku. Zachyceny jsou Václavovy ctnosti i jeho dobročinné a zbožné skutky, které činil společně se svým druhem Podivenem. Zobrazeny jsou i Václavovy práce na poli a vinici. Závěr malby obsahuje detailní a rozfázované výjevy z Václavova zavraždění ve Staré Boleslavi. Svatováclavská tématika je obsažena i na ostění okna na jižní straně presbytáře: vlevo je sv. Václav jako rytíř s kopím a mečem, vpravo sv. Václav vykupuje pohanské děti z otroctví. Zařízení kostela je barokní. Hlavní oltář pochází z doby po r. 1700 a je doplněn sochami sv. Václava a andělů. Boční oltář sv. Antonína Paduánského je raně barokní s obrazem datovaným mezi léty 1660 a 1665. Oltář sv. Václava je novodobý s použitím řezbářských částí raně barokního oltáře z r. 1660. Ze starých zvonů kostela byl největší ulit v Plzni Matějem Lautnerem r. 1607, druhý pochází z r. 1654. Varhany pocházejí z r. 1909 a zhotovil je varhanář Jan Tuček (1842-1913) z Kutné Hory. Kostel sv. Václava je filiálním ve farnosti Blovice a nedělní bohoslužby se v něm konají jedenkrát měsíčně.
|
Přihlášení |
