Turistické cíle v okolí obce Ráby

Kamenný akvadukt vede tok Počápelského kanálu – Haldy nad Spojilským odpadem. Akvadukt byl vybudován společně s kanálem Halda r. 1496 jako součást pernštejnského pardubického vodního systému, tvořeného mnoha rybníky a uměle vytvořenými kanály. V 80. letech 20. stol. prošel akvadukt rekonstrukcí.

Budovu Winternitzových automatických mlýnů postavil Josef Gočár v letech 1909–10 ve svém raném tvůrčím období. Mlýny vznikly v souvislosti s regulací Chrudimky, stavbou vodní elektrárny a jezu. Dodnes funkční objekt potravinářské výroby.

Dřevěná rozhledna z r. 2004, výšky 13,8 m, v místě spojeném s historickou těžbou křemence (naučná stezka). Plošina ve výšce 10 m. U rozhledny je volnočasový areál s prodejním a informačním stánkem, posezením, expozicí plastik a dětským hřištěm.

Bašta Prachárna je od r. 1435 součástí městského opevnění Chrudimi nad pravým břehem ramene řeky Chrudimky. Svůj název dostala, když byla v 18. století upravena na sklad střelného prachu. Po opravě r. 2005 v ní byla umístěna muzejní expozice a v letní sezóně zpřístupněna veřejnosti.

Jako náhrada shořelé dřevěné zvonice se od konce 40. let 16. století stavěla mohutná kamenná věž. Dokončena vztyčením báně roku 1585. Obnovena 1729, nová báň 1839–40. Orloj z roku 1591 nahradil 1829 J. Božek hodinami. Dnes přístupná, daleký rozhled.

Zaniklý hrad Blatník popsal A. Sedláček jako malý vodní hrad se dvěma věžemi. První známý majitel r. 1339 Ctibor z Blatníka. Zanikl buď v husitských válkách či nezájmem posledního majitele - opatovického kláštera. Hrad stával v prostorách dnešního nepřístupného areálu firmy Explozie Semtín.

Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník leží u města Lázně Bohdaneč. Chráněné území bylo vyhlášeno již r. 1951 a v současné podobě r. 2005. Významná ornitologická lokalita a chráněné slatinné louky a bažinné olšiny, vrbiny a doubravy. Na Polákově poloostrově ptačí pozorovatelna.

Tvrziště s obdélnou plošinou s hosp. budovou se středověkým suterénem.V r. 1382 se uvádí Václav z Bořic a Mikulovic, v l. 1403–17 Petr z Bořic, r. 1416 jako majitel tvrze. Po r. 1591 ztrácí sídelní funkci, má jen hospodářskou, r. 1652 je přestavěna na myslivnu, r. 1790 na hostinec, r. 1927 zbourána.

Zaniklý Březhradský rybník se od 16. století nacházel na katastru obce Plačic, ale pojmenován byl podle sousední vsi Březhradu, jejíž mlýn využíval jeho vod. K jeho zrušení došlo v r. 1827, aby o 3 roky později vznikla na jeho malé části mlýnská nádržka, která se dochovala do dnešní doby.

V Březovicích stávala starší, dolní tvrz a mladší, horní tvrz, které byly založeny v 15. a 16. stol. Mladší tvrz se dochovala ve zdivu dnešního zámečku, jehož vzhled je dán stavebními úpravami z roku 1869.

Lesní vodní nádrž poblíž Býště, která vznikla nejen kvůli retenci zdejších vod, nýbrž také na podporu zdejších mokřadních biotopů a ke zvýšení rekreační funkce těchto míst.

První renesanční zámek vystavěli Gerštorfové v 16.st. Dnešní barokní zámek Thunové postavili mezi lety 1683-1695. V jižním křídle zámku vestavěna kaple sv. Romedia. Osmiboká stavba, uvnitř dělená pilastry s kanelurami zakončena obdélníkovou lucernou.