
V muzeu jsou umístěny stálé přírodovědné sbírky i umělecké (Slezsko v lidovém umění). Je zde vystavený soubor více než osmdesáti předmětů gotického umění, který zahrnuje vynikající díla především slezské, německé a rakouské provenience, a to dřevořezby a deskové malby, ale i umělecké řemeslo od 14. do poloviny 16. století. Umění novověku zahrnuje údobí tří století (16.–18. století). V centrálním sále pak probíhají dočasné výstavy.
V roce 1958 bylo připojeno k muzeu nově zřízené Arboretum v Novém Dvoře u Opavy a také Památník Petra Bezruče. Od roku 1992 patří ke Slezskému zemskému muzeu také Památník II. světové války v Hrabyni, Areál čs. opevnění v Hlučíně-Darkovičkách a Slezský ústav.
Na jeho založení se podíleli zejména Faustin Ens (gymnazijní profesor dějepisu), Jan Josef Schössler (starosta města) a František rytíř Mükusch z Buchbergu (hejtman). První instalace sbírek proběhla v roce 1817, o 20 let později zde bylo 60 tisíc předmětů. Budova, ve které nyní muzeum sídlí byla postavena v letech 1893–1895 podle projektu vídeňských architektů Johanna Scheringera a Franze Kachlera pro potřeby Uměleckoprůmyslového muzea. Po vzniku samostatného Československa jej v roce 1921 převzala zemská vláda po názvem Slezské muzeum. V květnu roku 1939 se muzeum stalo součástí Říšského župního muzea V Opavě. Ke konci 2. světové války tato budova vyhořela a část sbírek byla zničena. V roce 1955 bylo muzeum uznáno jako vědecké pracoviště.