Kostel se nachází hned před zámeckým náměstím
© Ivo Rozehnal 06/2021
Protipólem monumentálního hradeckého zámku v jižní, zámecké části městečka je farní kostel sv. Petra a Pavla vévodící městysové části Hradce nad Moravicí. Nachází se při hlavní (Zámecké) ulici Hradce, která se jižně od kostela rozšiřuje na menší náměstí, které zároveň tvoří nástupní plochu do areálu zámku.
Současný kostel v klasicistním slohu byl vystavěn kolem roku 1584, je však pravděpodobné, že má staršího předchůdce již v kostele sv. Petra o němž je zmínka již o sto let dříve.
Trojlodní stavba s mohutným průčelím obráceným na západ do Zámecké ulice je ukončena trojúhelným štítem s cenným kamenným aliančním znakem rodu Lichnovských. Vstup do kostela v průčelí je chráněno drobným předsunutým přístavkem. Závěr stavby je tvořen ustoupeným, polygonálně zakončeným presbyteriem nad srázem k říčce Hradečná. Na sever se k presbyteriu pojí drobná sakristie.
Areál stavby je volně přístupný, interiér jen v době mše svaté.
Zajímavostí kostela je náhrobek Kašpara Pruskovského zasazený do severní fasády.
Historie farního kostela sv. Petra a PavlaZ renesančního chrámu se tak dochovala jen západní část trojlodí s věží a předsíní. Patrně nevhodné podloží při srázu k říčce Hradečná způsobilo, že se v roce 1782 zřítily dva pilíře a část klenby. Tento stav zůstal až do další opravy, která proběhla kolem roku 1800. Po roce 1780 nebo na počátku 19. století byla zvýšena kostelní věž a upraveny fasády. S otázkou kolem výstavby a existence kostelů na Hradci je více nejasností než jistoty. Údajně již před rokem měl na Hradci existovat církevní svatostánek s příslušenstvím na vratislavskou diecézi, jak napovídá zasvěcení nejstaršího chrámu sv. Janu Křtiteli (patronu vratislavského biskupství). Dodnes není známo, kde přesně tento nejstarší chrám stával. Za vlády Přemyslovců je v Hradci zmiňován kostel sv. Václava, jehož zasvěcení mělo připomínat příslušnost Hradce k českému soustátí. Stál –li tento kostel v místě staršího či současného kostela není doposud vyjasněno. Je však předpokládán někde v místě předhradí, čili v prostoru náměstí či Červeného zámku. V pozdějších dobách měl být tento kostel sv. Václava přesvěcen na kostel Panny Marie a v roce 1621 zcela zbořen při válečných událostech. Trochu nejasnosti vzbuzuje zmínka z roku 1484 o kostelu sv. Petra „u mostu před první bránou“. Právě tato zmínka by mohla být první zprávou o existenci současného kostela v městečku, před předhradím, které bylo od městečka odděleno příkopem, který byl v tomto místě archeologicky odhalen. Právě až sem zasahovalo předhradí slovanského hradiště a přemyslovského hradu Potom by kostel sv. Jana Křtitele, sv. Václava i Panny Marie byl kostel odlišný oproti současnému a stál by na jiném místě v Hradci, patrně někde na místě předhradí.
|
Přihlášení |
