Rokytnice v Orlických horách

V přízemí vznikly pilířové arkády a v patře oválný sál. Je bohatě štukově vyzdoben. Ústřední oválné zrcadlo stropu přidržuje po obvodu tucet figur satyrů, zdobí je freska Bakchova průvodu a kruhové pole s výjevy z antické mytologie. Zajímavá je výzdoba zámecké kaple v prvním patře..

1534 podruhé za Kuneše Hokovského z Hokova. Po Johance zdědili Rokytnici její děti z prvního manželství Jiří, Jindřich, Alena a Magdalena Vlkové z Kvítkova, kteří celý majetek prodali r. 1548 Janu Lickovi z Rýzmburka, stavebníku rokytnické tvrze. Janův syn Zikmund, provádějící jako kolonizaci rokytnické oblasti, musel však pro dluhy Rokytnici prodat. R. 1567 ji koupil slezský šlechtic Jáchym Maušvic z Armenruh. Tento sedmasedmdesátiletý stařec smutně proslul svým krutým jednáním s poddanými. Ihned po získání rokytnického statku vyvolal proti sobě povstání poddaných. Po jeho smrti r. 1585 zdědil Rokytnici jeho syn Kryštof, který r. 1600 dal starou tvrz zbořit a místo ní postavit renesanční zámek. Rovněž i jeho chování vůči poddaným se vyznačovalo neobyčejnou krutostí, která mu nakonec byla osudná. R. 1616 byl svými poddanými zabit. V r. 1617 získal Rokytnici Jáchym Ziegler z Klipphausenu, který ji o deset lez později prodal císařskému apelačnímu radovi Janu Mikulášovi z Nostic. Po něm zdědil Rokytnici jeho starší syn Otto z Nostic, zakladatel rokytnické linie rodu. V r. 1637 byl kancléřem vrchního úřadu ve Slezsku, r. 1642 zemským hejtmanem Svídnicka a Javornicka ve Slezsku. Vynikl i jeho syn Kryštof Václav, podporovatel věd a umění, rada při vrchním úřadě ve Slezsku a hejtman Hlohovska, Svídnicka a Javornicka, který byl r. 1675 povýšen do hraběcího stavu. Za těchto majitelů zdárně pokračovalo kolonizační dílo, při němž byly v l. 1663 – 1683 založeny dnešní osady Panské Pole, Václavova Seč, Julinčino Údolí a Hadinec. Ke konci feudálního období měl rokytnický velkostatek 15 vesnic. Rokytnický zámek stojí na východní vyvýšené straně náměstí. Je vybudován na místě bývalé tvrze, která byla postavena mezi l. 1548 – 1553 Janem Lickem z Rýzmburka. Stavební dispozice původní tvrze není známa. R. 1600 byla za Kryštofa Maušvice z Armenruh zbořena a místo ní postaven renesanční zámek, který byl r. 1734 hrabětem Janem Karlem Kryštofem z Nostic rozšířen a přestavěn v barokním slohu. Nynější podobu dostal v r. 1855 za hraběte Josefa z Nostic. Zámek je jednopatrová čtyřkřídlá budova se čtvercovým dvorem, jejíž ochoz je v přízemí otevřen velikými oblouky, které jsou v patře zazděny. Jedinou ozdobou průčelí je mírně vystupující vstupní portál s aliančním erbem hrabat Nosticů. Ze severního křídla vystupuje čtyřboký rivalit s barokní zámeckou kaplí apoštolů Petra a Pavla. Místnosti v přízemí jsou klenuté, v patře jsou stropy ploché. Ze zámeckých místností v poschodí je pozoruhodný zejména velký sál podkovovité formy s bohatě štukovanými zdmi a stropem ze 17. století. Na chodbě jsou umístěna dvoje vzácná kamna ze 17. století. Na chodbě jsou umístěna dvoje vzácná kamna ze 17. století s barevnými figurálními kachli. Jeden z pokojů je opatřeni intarzovanou parketovou podlahou. V jižním křídle jsou čtyři tapetované pokoje z poloviny 19. století. V r. 1918 byly na krátký čas v přízemí zámku umístěny české menšinové školy. V majetku rodiny Nostic – Rieneck zůstal rokytnický zámek až do r. 1945. Zámek dlouhou dobu sloužil školským účelům. Před rokem 1989 byl jeho majitelem a uživatelem podnik ČSD Praha.