
Blücherův palác v Opavě je další ukázkou snahy šlechty doby baroka dostat se blíž dění, být tzv. při tom. Opava vždy byla a je hlavním zemským městem Slezska a tak veškeré důležité jednání a dění kolem zemských otázek probíhaly právě zde. Právě proto si mnohé šlechtické rody stavěly své městské zámky v historickém jádře města.
Palác, pojmenovaný po pruské šlechtické rodině Blücherů z Wahlstadtu, najde zvídavý návštěvník na Masasarykově třídě (dříve Panské ulici), na nároží s Hrnčířskou ulicí.
V současnosti je součástí Slezského zemského muzea, přesněji jeho přírodovědeckého oddělení, a čeká na rekonstrukci, která by dala jeho barokní fasádě opět zašlý lesk.
Uvnitř se nachází menší dvůr. Nad vstupním, bohatě profilovaným barokním portálem se nachází balkón s krásnou kovanou rokokovou mříží, nesený dvěma svazky tří korintských sloupů. Nad vstupními dveřmi na balkón v průčelí paláce se nacházejí znaky Larischů - Mönnichů. V atice zvýšené střední části hlavního průčelí paláce se nachází štukový reliéf opavské jezuitské madony. Okenní otvory jsou zdobeny bohatým štukem a pilastry. V interiéru paláce se dochovaly původní klenby a ve vstupní hale rokoková mříž se znaky Chorinských a Hodiců..
Současný vzhled získal palác po přestavbě z roku 1737. Upraven v roce 1762. V roce 1800 objekt získal hrabě Jan Larisch-Mönnich, jehož dcera Anna se provdala v roce 1832 za hraběte Gebharda II. Blüchera z Wahlstadtu, jež je s manželkou současně vlastníkem nádherného zámku ve Studénce, kde měli své hlavní sídlo. Roku 1930 se palác stal majetkem Československého zemědělského muzea a v letech 1932-1938 zde bylo umístěno Zemědělské muzeum. Dnes slouží budova paláce potřebám přírodovědného oddělení Slezského zemského muzea..