
Residenční zámek opavských knížat, původní přemyslovský sídelní a správní hrad v severovýchodním nároží opevnění města Opavy. Bohužel, toto opavské sídlo je již minulostí. V podobě získané po mnoha přestavbách se zámek dožil roku 1891. V roce následujícím byl bez jediného pozůstatku a památky zcela zbořen a na místě, které uvolnil vzniklo v roce 1893 - 1895 známé novorenesanční Slezské zemské muzeum.
Zámek stával přibližně v místě komunikace Komenského ulice, na úrovni Slezského zemského muzea.
Jedinou památku na zaniklý zámek tak dnes zůstavájí jen vybledlé staré veduty a vyobrazení zámku a dům správce, tzv. Müllerův dům, západně od současného Slezského zemského muzea. Ten byl vystavěn v barokním slohu v roce 1723 na místě zasypaného hradního příkopu.
Zámek nabyl podoby čtyřkřídlé patrové stavby s nízkou průběžnou atikou. Byl přístupný od západu, severní křídlo bylo dvoutraktové. V roce 1683 bylo opevnění zámku znovu zesíleno. Návrh barokní přestavby zámku, který asi v letech 1712-13 zpracoval slavný architekt J. L. Hildebrandt pro knížete Antonína Floriána z Liechtensteina, nebyl uskutečněn a v roce 1725 byly provedeny jen menší úpravy. Asi ve 2. polovině 18. století byby sneseny zámecké atiky. V 1. polovině 19. století byly na místě opevnění zřízeny květinové a okrasné zahrady. Po roce 1850 zámek sloužil již jen státním úřadům. V roce 1890 stát a město zámecký areál vykoupily od Liechtensteinů a v roce 1892 byl zámek zbořen. Z areálu se zachoval jen dům správce, tzv. Müllerův dům (západně od muzea) z roku 1723, postavený nad zasypaným hradním příkopem..