© Prudký Martin, 01/2011
Běsno je přístupné ze silnice spojující Prahu s Karlovými Vary. Ve směru od Prahy je třeba odbočit v Hořovičkách vpravo do Vrbice a Běsna. Kostel stojí na východní straně rozlehlé návsi.
Kostel je obdélného půdorysu s pravoúhlým presbytářem a sakristií na severní a hranolovou věží na jižní straně. Okna jsou obdélná. ...Chrámová loď má plochý strop a presbytář je zakončen klenbou. V dnešní době je kostel značně zchátralý a nepřístupný..
Běsno je poprvé zmíněno roku 1342, kdy většina vsi patřila křížovníkům, koncem 14. století také část pražským, žateckým a rakovnickým měšťanům. Název obce pochází ze staročeského přídavného jména neurčitého „běsna“. ...V 16. století se přizpůsobilo místním jménům koncovkou -o. Označovalo člověka vzteklého, zuřivého či posedlého a je odvozeno od podstatného jména „běs“. Jméno obce a dispozice rozlehlé návsi obklopené jednotlivými úzkými parcelami napovídá, že původně byla osídlena českými kolonisty. Roku 1434 patří ves Vlčkům z Minic a poté byla připojena k petrohradskému panství. Roku 1595 byl ve vsi samostatný statek Beneše Libštejnského z Kolovrat, který mu byl roku 1623 zkonfiskován a připojen k Nepomyšli. Vlastní školu mělo Běsno od roku 1801. V roce 1926 zde učil básník a spisovatel Jan Alda, vlastním jménem Alexandr Hořejší, (1901–1970). Zmíněný pedagog pocházel z Prahy, v Rakovníku studoval reálku a po absolvování učitelského institutu učil na Slovensku a Podbořansku. Po válce se plně věnoval literatuře a překladům. V Běsně až do konce II. světové války žili převážně Němci, roku 1923 93 %. Kostel sv. Vojtěcha byl původně gotický a byl postaven kolem roku 1300. Barokní přestavbou prošel v letech 1701 a 1788..
|
Přihlášení |
