© Prudký Martin, 03/2017
Nejdelší val vede po poli od vsi Kůzová, jižně od polní cesty z návsi, a dnes již není téměř patrný protože je rozorán. Na začátku lesa na něj navazuje sotva patrný menší val. Nejmohutnější zemní těleso se táhne od severu k jihu přičemž se, zhruba v polovině délky, lomí v nevelkém úhlu na dvě části. Severně od lomu je vstup do opevněného prostoru. Všechny zemní středověké konstrukce jsou dobře viditelné na speciální mapě - ags.cuzk.cz
K bitvě u Kůzové mělo dojít roku 1424 během ústupu po neúspěšném Žižkově obléhání Plzně. Husité údajně po bitvě u Malešova, v počtu 7 tisíc pěších, pět set jízdních bojovníků a tři sta vozů se střetli s početnější hotovostí katolických pánů Hanuše Krašovského, Hanovce ze Švamberka, Hynka Krušiny, Viléma Švihovského, Buriána Calty, Kalhota z Rabštejna a města Plzně. Jan Žižka ustupoval na východ od Kralovic a katolické vojsko na něj zaútočilo ze severu od Bílence, Bukova, Petrohradu a Jesenice. Husité vybudovali na obranu valy a možná proto ke skutečné bitvě nedošlo. Vojska vypálila vsi Kůzovou, Smrk, Lhotu, Zdeslav, Drahouš, dvůr Plaveč a tvrze Smrk a Hlubokou, ale dovolila Žižkovi spořádaně ustoupit až k husitskému Žatci. Vesnice Kůzová boje nepřežila a byla obnovena až roku 1697 Kolovraty. Událost popisuje nepříliš věrohodný autor, plaský řeholník Johann Georg Vogt (1669-1730) a v jiných kronikách není… číst dále
|
Přihlášení |
