Pozdně klasicistický zámek postavený v roce 1870 jako součást tamního dvora. Stal se sídlem centrální správy chuchelenského panství, které bylo majetkem rodu Lichnovských a místem občasného pobytu majitelů. Architektonickou přestavbu zámku provedl v r. 1915 za Karla Maxe Lichnovského švýcarský architekt Julius Bühler.
Hlavní obrázek místa
Západní průčelí zámku se zvlněným štítem
© Dušan Dohňanský 08/2018
Obec Štěpánkovice, jejíž součásti Albertovec je, vlastnili již od roku 1712 Lichnovští z Voštice. Po roce 1742 se Štěpánkovice spolu s Chuchelnou staly v důsledku berlínského míru součástí Pruska. V té době začali Lichnovští s výstavbou celé řady dvorů a jedním z nich byl i dnešní statek Albertovec. Ten nechal vybudovat v letech 1814-1826 správce chuchelenského panství Johann Hilveti. V roce 1870 byl za Karla Maxe Lichnovského, vnuka zakladatele Albertovce Eduarda Marii Lichnovského v jihovýchodní části dvora postaven obdélníkový jednopatrový klasicistický zámek sloužící pro správu majetku Lichnovských a pro pobyt majitelů panství. V roce 1895 byla k východní části zámku přistavěna cihlová budova ve stylu pruské cihlové architektury. Velké architektonické úpravy provedl v roce 1915 švýcarský architekt Julius Bühler, jehož tvorba byla ovlivněna módními uměleckými směry počátku 20. století. Západní strana vlastního zámku byla ozdobena vysokým pseudobarokním zvlněným štítem zvýrazněným arkýřem se zvoncovitou stříškou. Okna severního průčelí ozdobil jemnými šambránami a ke vchodu přistavil verandu s okrouhlou stříškou. Druhá "zámecká" stavba v těsném sousedství zámku byla opatřena klasicistickým sloupovím a plnila funkci ozdobného vstupu do jízdárny. Na střechu umístil architekt drobnou zvoničku. Majetkem Lichnovských zůstal dvůr se zámkem až do roku 1945, kdy přešel do vlastnictví státu. Drtivou většinu 2. poloviny 20. století zde byl umístěn hřebčín. Po roce 2000 došlo k privatizaci a objekt byl postupně zrekonstruován.
D. Dohňanský, zdroj: F.Musil - Neznámé zámky Moravy a Slezska, 23.6. 2020
Moravskoslezský kraj,  Opava  (OP), Štěpánkovice

Místa v okolí

 Bolatice
 kostel sv. Kateřiny
 hrobka Lichnovských
 Chuchelná
 Dolní Benešov
 Bělá
 Kravaře
 Štítina
 Smolkov
 Závada
 Závada
 Velké Hoštice
 Smolkov
 Oldřišov
 Suché Lazce
 Hrabyně
 obecní kaple
 Přerovec
 kaple sv. Kříže
 Filípkův dvůr
 Velká Polom
 Hlučín
 městské hradby
 Opava
 Raduň
 Blücherův palác
 městské hradby
 nová radnice
 Slezské divadlo
 Sobkův palác
 židovský hřbitov
 Obecní dům
 kostel sv. Alžběty
 Obchodní dům Breda
 Slezská univerzita
 evangelický kostel
 synagoga
 kostel sv. Jakuba
 kostel sv. Hedviky
 městské koupaliště
 Pustá Polom
 Kyjovice
 kaple sv. Víta
 kostel sv. Mikuláše
 kaple sv. Anny
 Šance
 Jakubčovické šance
 Hošťálkovice
 Třebovice
 jáma Josef
 kaple sv. Barbory
 Hradec nad Moravicí
 štola Tereza
 štola Vilemína
 štola Štolní
 štola Nový
 Landek
Základní informace místa
ID místa: 15026
Typ místa: zámek
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 23.6.2020
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama