Pozdně klasicistický zámek postavený v roce 1870 jako součást tamního dvora. Stal se sídlem centrální správy chuchelenského panství, které bylo majetkem rodu Lichnovských a místem občasného pobytu majitelů. Architektonickou přestavbu zámku provedl v r. 1915 za Karla Maxe Lichnovského švýcarský architekt Julius Bühler.
Hlavní obrázek místa
Západní průčelí zámku se zvlněným štítem
© Dušan Dohňanský 08/2018
Obec Štěpánkovice, jejíž součásti Albertovec je, vlastnili již od roku 1712 Lichnovští z Voštice. Po roce 1742 se Štěpánkovice spolu s Chuchelnou staly v důsledku berlínského míru součástí Pruska. V té době začali Lichnovští s výstavbou celé řady dvorů a jedním z nich byl i dnešní statek Albertovec. Ten nechal vybudovat v letech 1814-1826 správce chuchelenského panství Johann Hilveti. V roce 1870 byl za Karla Maxe Lichnovského, vnuka zakladatele Albertovce Eduarda Marii Lichnovského v jihovýchodní části dvora postaven obdélníkový jednopatrový klasicistický zámek sloužící pro správu majetku Lichnovských a pro pobyt majitelů panství. V roce 1895 byla k východní části zámku přistavěna cihlová budova ve stylu pruské cihlové architektury. Velké architektonické úpravy provedl v roce 1915 švýcarský architekt Julius Bühler, jehož tvorba byla ovlivněna módními uměleckými směry počátku 20. století. Západní strana vlastního zámku byla ozdobena vysokým pseudobarokním zvlněným štítem zvýrazněným arkýřem se zvoncovitou stříškou. Okna severního průčelí ozdobil jemnými šambránami a ke vchodu přistavil verandu s okrouhlou stříškou. Druhá "zámecká" stavba v těsném sousedství zámku byla opatřena klasicistickým sloupovím a plnila funkci ozdobného vstupu do jízdárny. Na střechu umístil architekt drobnou zvoničku. Majetkem Lichnovských zůstal dvůr se zámkem až do roku 1945, kdy přešel do vlastnictví státu. Drtivou většinu 2. poloviny 20. století zde byl umístěn hřebčín. Po roce 2000 došlo k privatizaci a objekt byl postupně zrekonstruován.
D. Dohňanský, zdroj: F.Musil - Neznámé zámky Moravy a Slezska, 23.6. 2020
Moravskoslezský kraj,  Opava  (OP), Štěpánkovice

Místa v okolí

 Bolatice
 kostel sv. Kateřiny
 hrobka Lichnovských
 Chuchelná
 Dolní Benešov
 Bělá
 Kravaře
 Štítina
 Smolkov
 Závada
 Závada
 Velké Hoštice
 Smolkov
 Oldřišov
 Ostrá hůrka
 Suché Lazce
 dvůr se stodolou
 Hrabyně
 obecní kaple
 kostel sv. Jiří
 poutní kříž
 Přerovec
 kaple sv. Kříže
 Dobroslavice
 Filípkův dvůr
 Hlučín
 městské hradby
 Milotička
 Opava
 Raduň
 městské hradby
 Blücherův palác
 Sobkův palác
 nová radnice
 Slezské divadlo
 židovský hřbitov
 Obecní dům
 socha Petra Bezruče
 Obchodní dům Breda
 kostel sv. Alžběty
 evangelický kostel
 synagoga
 Slezská univerzita
 kostel sv. Jakuba
 Justiční palác
 kostel sv. Hedviky
 městské koupaliště
 Pustá Polom
 Kyjovice
 kaple sv. Víta
 kostel sv. Mikuláše
 kaple sv. Anny
 Šance
 Jakubčovické šance
 Hošťálkovice
 Třebovice
 jáma Josef
 Hradec nad Moravicí
 kaple sv. Barbory
 Hanuše
 štola Tereza
 štola Vilemína
 štola Štolní
 štola Nový
 Landek
Základní informace místa
ID místa: 15026
Typ místa: zámek
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 23.6.2020
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama