Barokní zámek postavil r. 1701 na místě zaniklé tvrze Augustin A. Schönowetz z Ungarswerthu. Od r. 1725 střídání majitelů, za Viléma Hohenzollerna r. 1925 pozemková reforma - zámek koupil V. Skřivan. Po r. 1948 zámek znárodněn, v majetku JZD (byty), postupně zchátral. Po r. 1989 vrácen v restituci.
Hlavní obrázek místa
© Luboš Čermák, 02/2012

Zámek Smilov

O vesnici Smilov pochází první zmínka z roku 1308, kdy byla v majetku rodu Lichtemburků. Ještě v l. 1566-75 se ve vsi připomíná jen poplužní dvůr. Tvrz se poprvé přímo zmiňuje patrně až roku 1594, kdy Kryštof Vojkovský z Milhostic prodal smilovský majetek Pavlu Mitrovskému z Nemyšle a na Jitkově. V držení Mitrovských přetrvává Smilov do r. 1628, kdy jej získává jihlavský císařský rychtář Jan Heidler z Bukové a připojuje jej k svému střítežskému panství. Tvrz zanikla někdy během třicetileté války (1618-1648), neboť r. 1651 se uvádí ve vsi jen poplužní dvůr. V roce 1701 vystavěl nový majitel Smilova, Augustin Arnošt Schönowetz (Šanovec) z Ungarswerthu na místě původní tvrze jednoduchý barokní zámek, jednopatrovou budovu obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou, valeně sklenutým přízemím a prostým vchodem, vedoucím z hospodářského dvora. R. 1725 Smilov prodán střítežskému panství a jeho novými majiteli se stala hrabata Sinzendorfové. Majitelé se rychle střídali (r. 1736 Filip Ludvík Pachta z Rájova, poté litoměřický biskup Mořic Adolf Karel Saský, od r. 1755 Josef Karel Palm-Guldenfingen. R. 1841 koupil zadlužené panství kníže Karel Antonín z Hohenzollern-Sigmaringen, po něm jej vlastnili jeho nástupci Antonín a Vilém. Koncem 19. stol. byla upravena fasáda, vstupní průčelí člení římsy a ploché lizény, okna mají v přízemí rovné a v patře trojúhelníkové a půlkruhové římsy. Za Viléma proběhla r. 1925 pozemková reforma a Smilov r. 1925 koupil jeho bývalý nájemce, statkář Václav Skřivan. Soukromým statkem byl Smilov až do znárodnění po r. 1948. Novým uživatelem se stalo JZD Štoky, které v zámku umístilo byty zaměstnanců a v přízemí zřídilo kancelář. Léta používání družstvem se na objektu nemálo podepsalo, především absencí řádné údržby. Nejhůře však budovu poškodila zatékající voda. Restituentům se tak do rukou po r. 1989 dostala neobývaná…  číst dále
Luboš Čermák, E. Horáková podle zdroje Ohrožené Hrady, zámky a tvrze Čech - 2. díl, Jiří Úlovec, nakl. Libri 2005, 21.2. 2012
Vysočina,  Havlíčkův Brod  (HB), Smilov

Místa v okolí

 Most sv. Lutriána
 Skřivánek
 rychta (dům čp. 73)
 Tržní panák
 Štoky
 kamenný most
 kutiště Poperk
 židovský hřbitov
 Hadrburg
 Klešter
 kostel sv. Kateřiny
 Dolní brána
 Polná
 Panský pivovar
 kamenný most
 děkanství
 kostel sv. Barbory
 kostel sv. Kateřiny
 dům U Rytířů
 Hnátův kámen
 kostel sv. Vojtěcha
 Hastrmanka
 Měšťanský pivovar
 stará radnice
 morový sloup
 Malinův dům
 Havlíčkův dům
 boží muka
 židovský hřbitov
 Židovské město
 městské opevnění
 Stamicův dům
 synagoga
 židovský hřbitov
 Štáflova chalupa
 Úsobí
 Přibyslavská věž
 Přibyslav
 boží muka
 boží muka
 Kvasetice
 Žižkova mohyla
 Ronovský most
 Ronov nad Sázavou
 rozhledna Rudný
 boží muka
 boží muka
 návesní kaple
 Ronov
 hraniční kámen
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 zámecká sýpka
 Herálec
 Věž
 boží muka
 Větrný Jeníkov
 kaple sv. Václava
 Česká Bělá
 boží muka
 kostnice
 Rytířsko
 Ronovec
 židovský hřbitov
 Jamné
 Henčov
 hraniční kámen
 zvonička
 Železné Horky
 kostel sv. Víta
 Dolní Krupá
 Plandry
 Staré Hory
 boží muka
 Helenín
 železniční most
 pamětní kámen
 kaple
 Legiodům
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Vavřince
 boží muka
 fara
 kostel sv. Václava
 Rantířov
 kostnice
 kaple sv. Anny
 Rudolec
 kaple sv. Jakuba
 kovárna
 boží muka
Základní informace místa
ID místa: 10726
Typ místa: zámek
Stav místa: chátrající
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 13.9.2012
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama