Barokní zámek postavil r. 1701 na místě zaniklé tvrze Augustin A. Schönowetz z Ungarswerthu. Od r. 1725 střídání majitelů, za Viléma Hohenzollerna r. 1925 pozemková reforma - zámek koupil V. Skřivan. Po r. 1948 zámek znárodněn, v majetku JZD (byty), postupně zchátral. Po r. 1989 vrácen v restituci.
Smilov
© Luboš Čermák, 02/2012

Zámek Smilov

O vesnici Smilov pochází první zmínka z roku 1308, kdy byla v majetku rodu Lichtemburků. Ještě v l. 1566-75 se ve vsi připomíná jen poplužní dvůr. Tvrz se poprvé přímo zmiňuje patrně až roku 1594, kdy Kryštof Vojkovský z Milhostic prodal smilovský majetek Pavlu Mitrovskému z Nemyšle a na Jitkově. V držení Mitrovských přetrvává Smilov do r. 1628, kdy jej získává jihlavský císařský rychtář Jan Heidler z Bukové a připojuje jej k svému střítežskému panství. Tvrz zanikla někdy během třicetileté války (1618-1648), neboť r. 1651 se uvádí ve vsi jen poplužní dvůr.

V roce 1701 vystavěl nový majitel Smilova, Augustin Arnošt Schönowetz (Šanovec) z Ungarswerthu na místě původní tvrze jednoduchý barokní zámek, jednopatrovou budovu obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou, valeně sklenutým přízemím a prostým vchodem, vedoucím z hospodářského dvora. R. 1725 Smilov prodán střítežskému panství a jeho novými majiteli se stala hrabata Sinzendorfové.

Majitelé se rychle střídali (r. 1736 Filip Ludvík Pachta z Rájova, poté litoměřický biskup Mořic Adolf Karel Saský, od r. 1755 Josef Karel Palm-Guldenfingen. R. 1841 koupil zadlužené panství kníže Karel Antonín z Hohenzollern-Sigmaringen, po něm jej vlastnili jeho nástupci Antonín a Vilém. Koncem 19. stol. byla upravena fasáda, vstupní průčelí člení římsy a ploché lizény, okna mají v přízemí rovné a v patře trojúhelníkové a půlkruhové římsy. Za Viléma proběhla r. 1925 pozemková reforma a Smilov r. 1925 koupil jeho bývalý nájemce, statkář Václav Skřivan. Soukromým statkem byl Smilov až do znárodnění po r. 1948. Novým uživatelem se stalo JZD Štoky, které v zámku umístilo byty zaměstnanců a v přízemí zřídilo kancelář. Léta používání družstvem se na objektu nemálo podepsalo, především absencí řádné údržby. Nejhůře však budovu poškodila zatékající voda.

Restituentům se tak do rukou po r. 1989 dostala neobývaná a zchátralá stavba, která bohužel od těch dob nedoznala změn k lepšímu.

Luboš Čermák, E. Horáková podle zdroje Ohrožené Hrady, zámky a tvrze Čech - 2. díl, Jiří Úlovec, nakl. Libri 2005, 21.2. 2012

Komentáře

Vysočina,  Havlíčkův Brod  (HB), Smilov

Místa v okolí

 Most sv. Lutriána
 Skřivánek
 rychta (dům čp. 73)
 Tržní panák
 Štoky
 kamenný most
 kutiště Poperk
 židovský hřbitov
 kaple sv. Václava
 Klešter
 Hadrburg
 kostel sv. Kateřiny
 Dolní brána
 Polná
 Panský pivovar
 Hnátův kámen
 kamenný most
 děkanství
 kostel sv. Barbory
 kostel sv. Kateřiny
 dům U Rytířů
 stará radnice
 kostel sv. Vojtěcha
 Hastrmanka
 Měšťanský pivovar
 morový sloup
 Malinův dům
 Havlíčkův dům
 boží muka
 židovský hřbitov
 Židovské město
 městské opevnění
 Stamicův dům
 synagoga
 kaple
 židovský hřbitov
 Štáflova chalupa
 mariánský sloup
 Přibyslav
 Úsobí
 Přibyslavská věž
 boží muka
 Přibyslav
 boží muka
 Kvasetice
 kaplička
 Žižkova mohyla
 Ronovský most
 Ronov nad Sázavou
 rozhledna Rudný
 boží muka
 boží muka
 návesní kaple
 hraniční kámen
 Ronov
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 zámecká sýpka
 Herálec
 boží muka
 Větrný Jeníkov
 Věž
 kaple sv. Václava
 Česká Bělá
 boží muka
 kostnice
 Rytířsko
 Ronovec
 židovský hřbitov
 Jamné
 Henčov
 hraniční kámen
 zvonička
 Železné Horky
 kostel sv. Víta
 Dolní Krupá
 Plandry
 Staré Hory
 boží muka
 Helenín
 železniční most
 Zámeček
 pamětní kámen
 kaple
 Legiodům
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Vavřince
 boží muka
 fara
 kostel sv. Václava
 Rantířov
 kostnice
 kaple sv. Anny
 Rudolec
 kaple sv. Jakuba
 kaple sv. Vendelína
 kovárna
 boží muka
Základní informace místa
ID místa: 10726
Typ místa: zámek
Stav místa: chátrající
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 13.9.2012
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace
reklama