
Kopie pískovcové sochy je umístěna u mostu na levém břehu Labe na ploše snížené proti vozovce. Podstavec s volutovými křídly, konkávně prohnutý, s reliéfem svržení sv. Jana Nepomuckého z mostu. Socha sv. Jana Nepomuckého představuje světce klečícího na oblaku a s rozpaženýma rukama. Sv. Jan je v mírně nadživotní velikosti, jeho tělo je šroubovitě stočené a andílek po jeho boku přidržuje velkou kartuši se staroboleslavským paládiem. V ruce drží jazyk, symbol pravdomluvnosti, a biret má položený u nohou. Na bohatě zdobeném podstavci, který byl po restaurování vrácen na své původní místo, je reliéf svržení světce z pražského mostu do Vltavy. Po jeho pravém boku andílek držící kartuši s Madonou. Originál sochy je památkově chráněn od roku 1958.
Socha sv. Jana Nepomuckého je připisována poděbradskému sochaři Josefu Bergmannovi, doklady o tom však chybí. V roce 1761 ji objednal poděbradský měšťan Jan Sichrovský u příležitosti 25. výročí svatořečení sv. Jana Nepomuckého. Na stejném místě socha stála až do roku 1961, kdy už byla v havarijním stavu. Na havarijním stavu sochy se jednak podepsal čas a jednak vandalové. Město nechalo zhotovit kopii z původního originálu a původní socha byla restaurována. Originál sochy je umístěn na městském úřadě. Z původní sochy je zhotovena kopie a ta je umístěna u mostu. Původní historickou sochu restauroval sochař Jan Kracík a je autorem i její kopie. Původní socha je kvalitní barokní sochařské dílo.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.