Město nad brodem přes řeku Olšavu sloužilo od počátku jako pomezní pevnost na hranici Moravy a Uherska. Ve 13. století bylo opatřeno hradební zdí a čtyřmi branami. Zbytky zdi se dochovaly na jihu a severu, z městských bran se dochovala jediná, která dnes slouží jako vstup do Muzea J. A. Komenského.
Hlavní obrázek místa
Hradební zeď s baštou na severním okraji města
© Jiří Cukr, 08/2015
Osada nad brodem přes řeku Olšavu vznikla v místech budoucího města již v 10. - 12. století. Od svého počátku sloužila jako významná pomezní pevnost na hranici Moravy a Uherska. 29. října 1272 povýšil Přemysl Otakar II. Brod na královské město. Protože od počátku muselo čelit ohrožení z východu, bylo ve 13. století opatřeno hradební zdí a čtyřmi branami (jižní Nivnická, západní Hradišťská, východní Moravská a severní hradní). Zbytky hradební zdi se dochovaly na jihu a severu historického centra města. Zeď byla původně 1,7 metru široká, 10 metrů vysoká a její délka byla 2 109 metrů. V letech 1420 a 1427 dobyli město husité, v první polovině 16. století byly hradby zesíleny baštami a na severní straně přibyl bolwerk. Roku 1567 byly opraveny brány, opevnění bylo vzhledem k setrvalému tureckému nebezpečí zesilováno i v dalších letech. To se vyplatilo roku 1605, kdy město třikrát odolalo útokům uherských bočkajovců. Roku 1621 město obsadila protestantská vojska knížat Gábora Bethlena a Jana Jiřího Krnovského, tak však následujícího roku odešla. Roku 1643 byl Brod dobyt Švédy, roku 1663 se ubránil Turkům a Tatarům, o dvacet let později jej dobyli a zpustošili uherští povstalci knížete Thökölyho. Poškozené hradby byly opraveny a roku 1704 odolaly kurucům. V 18. století ztratilo opevnění svůj význam a postupně bylo rozebíráno (r. 1874 zbořena Nivnická brána, v následujících letech i brány Moravská a Hradišťská) a materiál z něj byl použit na různé stavby ve městě. Z městských bran se dochovala pouze hradská, která dnes slouží jako vstup do Muzea J. A. Komenského. Z hradeb se dochovaly úseky na severní a jižní straně a bašty Bílá a Vítkovská.
© Milan Caha (Zdroj: http://www.ub.cz/pages.aspx?rp=5&id=10&expandMenu=6), 6.1. 2014
Zlínský kraj,  Uherské Hradiště  (UH), Uherský Brod

Místa v okolí

 Panský dům
 Uherský Brod
 Uherský Brod
 Obora
 Vlčnov
 Lhotka u Hradčovic
 Bánov
 Volenov
 Nezdenice
 Penkův dvůr
 kostel sv. Vavřince
 Nedachlebice
 Částkov
 Hluk
 Velký Ořechov
 Horní Němčí
 Svárov
 Mistřice
 Bílovice
 Luhačovice
 Zuvačov
 Nový Světlov
 rozhledna U Křížku
 Březolupy
 Pramen sv. Josefa
 kostel Svaté rodiny
 Pramen Ottovka
 Lázeňské divadlo
 Pramen Aloiska
 kaple sv. Alžběty
 Jurkovičův dům
 Šarovy
 Pramen Amandka
 Pramen Vincentka
 Kunovice
 Panský dvůr
 církevní areál Sady
 židovský hřbitov
 Augustiniánský dům
 Letecké muzeum
 Strání
 Strání
 Oberský vrch
 synagoga
 Kanšperk
 boží muka
 fara
 kostel sv. Martina
 vinné búdy
 Rýsov
 Lopeník
 kostel sv. Ondřeje
 sv. Antonín
 sloup Panny Marie
 kostel sv. Anny
 Spytihněv
 Starý Světlov
 Sušice
Základní informace místa
ID místa: 11560
Typ místa: ostatní
Podkategorie: brána, opevnění
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 6.1.2014
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama