Přestavěný areál hospodářského dvorce při tvrzi (čp. 1) s renesančním štítem východního křídla
© Filip Matoušek 12/2006
Z budov bývalé tvrze se dochovaly jen malé zbytky zdiva, porůznu roztroušené v mladších stavbách a na pozemcích čp. 15, 28, 29, 30-32, 34-36, 38, 41 a 52, které ovšem nebyly dosud podrobně prozkoumány a zaměřeny. Značně lépe se dochovaly některé součásti původního hospodářského zázemí tvrze. Jedná se především o pozdně gotický dvoupatrový špýchar se strmou sedlovou střechou a pravoúhlým okoseným portálem, ohradní zeď bývalé zahrady se dvěma hranolovými baštičkami - altánky a částečně přestavěný dvůr (čp. 1), jehož východní křídlo je směrem k jihu zakončeno pozoruhodným renesančním štítem s polopilířky a atypickými čučky. Ve štítu mladší, severní části dvora, se dochovaly ještě dvě pamětní kamenné desky. Mladší z nich (vpravo) pochází z 80. let 19. století, kdy došlo k požáru a následným opravám dvora, ale starší deska je zde osazena druhotně a pochází již z roku 1580. V její horní části je vytesán… číst dále
První písemná zmínka o vsi pochází již z roku 1251, kdy je doložen Ivan ze Řepice, v letech 1298 – 1342 se po Řepici píše vladyka Purkart. Po Chýnovských získal ves s tvrzí před koncem 14. století rod zemanů z Machovic, z nichž Řepici samotnou nakonec v letech 1412-1419 držel Chval z Machovic, později známý jako hejtman a jeden ze správců Táborské husitské obce. Od 70. let 15. století byla tvrz sídlem Hynka Dívčického ze Sudoměře, z roku 1528 se z důvodu dělení statku mezi bratry Adama, Ctibora a Hynka Dívčické ze Sudoměře dochoval zajímavý popis tvrze s „hodně pokoji klenutými a znova vystavěnými a několika velkými maštalemi“, doložena je i stavba pivovaru a nového panského dvora. Adamova dcera a dědička Kateřina pak spolu se svým manželem Zdeňkem ze Šternberka prodala roku 1552 Řepici Janu staršímu Hodějovskému z Hodějova, místosudímu Království českého, který roku 1555 učinil řepickou… číst dále
|
Přihlášení |
