Přestavěný areál hospodářského dvorce při tvrzi (čp. 1) s renesančním štítem východního křídla
© Filip Matoušek 12/2006
Řepice leží asi 2,5 km severovýchodně od Strakonic při silnici č. 4 na Písek a Prahu. Ve středu vsi se kromě velmi pěkného (původně románského) kostela sv. Máří Magdaleny dochovaly i malé pozůstatky původní tvrze a především pak jejího hospodářského zázemí. Zatímco tvrz samotná prakticky zanikla a v jejích místech stojí dnes jihozápadně od kostela jen skupina domků, v jejich těsné blízkosti dodnes existuje pozdně gotický špýchar a dále na západ ohradní zeď bývalé zahrady se dvěma hranolovými baštami – altánky. Dnešní čp. 1 (sídlo mj. obecního úřadu a hostince) je pak původní panský hospodářský dvůr, jehož východní křídlo si v jižním průčelí uchovalo zajímavý renesanční štít s polopilířky a neobvyklými čučky. Ve štítě střední části severního křídla dvora jsou pak osazeny dvě staré nápisové desky s erby, z nichž starší z roku 1580 datuje jednu z etap výstavby dvora za Bernarta z Hodějova.
Z budov bývalé tvrze se dochovaly jen malé zbytky zdiva, porůznu roztroušené v mladších stavbách a na pozemcích čp. 15, 28, 29, 30-32, 34-36, 38, 41 a 52, které ovšem nebyly dosud podrobně prozkoumány a zaměřeny. ...Značně lépe se dochovaly některé součásti původního hospodářského zázemí tvrze. Jedná se především o pozdně gotický dvoupatrový špýchar se strmou sedlovou střechou a pravoúhlým okoseným portálem, ohradní zeď bývalé zahrady se dvěma hranolovými baštičkami - altánky a částečně přestavěný dvůr (čp. 1), jehož východní křídlo je směrem k jihu zakončeno pozoruhodným renesančním štítem s polopilířky a atypickými čučky. Ve štítu mladší, severní části dvora, se dochovaly ještě dvě pamětní kamenné desky. Mladší z nich (vpravo) pochází z 80. let 19. století, kdy došlo k požáru a následným opravám dvora, ale starší deska je zde osazena druhotně a pochází již z roku 1580. V její horní části je vytesán kapr jako erbovní znamení Hodějovských, nápis v dolní části dokládá výstavbu nových budov dvora „leta od narozeni Boziho 1580 nakladem urozeneho pana Bernarta z Hodejowa na Rzepici“..
HistorieOd 70. let 15. století byla tvrz sídlem Hynka Dívčického ze Sudoměře, z roku 1528 se z důvodu dělení statku mezi bratry Adama, Ctibora a Hynka Dívčické ze Sudoměře dochoval zajímavý popis tvrze s „hodně pokoji klenutými a znova vystavěnými a několika velkými maštalemi“, doložena je i stavba pivovaru a nového panského dvora. Adamova dcera a dědička Kateřina pak spolu se svým manželem Zdeňkem ze Šternberka prodala roku 1552 Řepici Janu staršímu Hodějovskému z Hodějova, místosudímu Království českého, který roku 1555 učinil řepickou tvrz svým stálým sídlem. Byl velkým renesančním člověkem a mecenášem umění a i díky tomu se dodnes dochovaly soudobé popisy jeho sídla s věží, kaplí, rozsáhlou knihovnou a mnoha dalšími honosně vybavenými místnostmi tvrze, k níž patřil ještě pivovar, sýpka a poplužní dvůr. Dále se v sousedství nacházel mlýn a dvě zdí s baštami obehnané zahrady se zeleninou, ovocnými stromy a léčivými bylinami. Hodějovští pak na Řepici sídlili až do roku 1620, kdy jim kvůli účasti na stavovském povstání majetek zabrán Donem Martinem de Huerta. Získali jej Šternberkové a po nich roku 1630 Libštejnští z Kolovrat, kteří zadluženou Řepici roku 1650 postoupili Antonínu Losimu z Losinthalu na Štěkni. Po připojení ke Štěkni přestala být Řepice vrchnostenským sídlem a pomalu chátrala. Roku 1795 byl areál bývalé tvrze rozparcelován a v jejích místech vzniklo 11 vesnických domků..
|
Přihlášení |
