
Hrad lze zvenčí částečně obejít. Nejlepší přístup je z údolíčka pod hradem, kterým protéká Krounka. Zároveň tudy prochází červená turistická trasa. Parkovat lze nedaleko, buď přímo v obci Předhradí, nebo na ploše nedaleko lomu (vede sem silnice ze strany od Zbožnova). Prohlédnout si tak můžete tři stěny hradu s pozůstatky krakorců a arkýřů, kamenickými články zvýrazněný sokl hradu, branku z paláce směřující patrně k vodnímu zdroji a samozřejmě množství detailů kamenného ostění oken.
Rozsáhlá oblast pozdějšího rychmburského panství byla až do konce 13. století z větší částí neosídlena a náležela králi. Byla spravována pravděpodobně ze skutečského hradu. Na sklonku 13. století získal celou tuto oblast na krátký čas ke svému svojanovskému panství Záviš z Falkenštejna a po jeho smrti v r. 1290 připadla zpět králi Václavovi II. Král Jan Lucemburský postoupil Skutečsko na počátku své vlády blíže neznámému Tasovi. Ten zde postavil nové středisko panství – hrad Rychmburk. Zakladatel dal hradu tehdy módní německý název Reichenburg – bohatý hrad – z čehož se vyvinulo dnešní jméno. Hrad se poprvé připomíná v r. 1325 jako Tasův hrad Rychenburg. Jeho spolumajitelem byl tehdy Heřman z Mrdic, který postoupil svůj díl hradu dvěma synům Heřmanovi a Ctiborovi, kteří používali přídomku z Rychmburka. Vzhledem k tomu, že Tas měl v r. 1325 majetkové vztahy k příslušníkům rodu z Mrdic a v r. 1328 je doložen jeho… číst dále
Byl to krutý zvyk, zachovaný snad ještě z dob pohanských, že byli do základů hradů zazdíváni lidé i děti, aby byli podle staré pověry upokojeni duchové, vládnoucí v zemi. O kostech, jež byly nalezeny ve zdivu Rychmburka, vypráví pověst, která byla v minulém století rozšířena i dojemnou lidovou písní, následující truchlivý příběh: Berka z Dubé, vládnoucí na Rychmburce v XIII. století, byl pán pyšný a krutý tak, že ani svou rodinu neušetřil svých zlých rozmarů. Co nařídil, musilo se státi bez ohledu na to, působí-li to komu bolest a žal. Nejvíce pocítila tvrdost jeho srdce dcera Markéta. Byla to dívka velmi sličná, moudrá a dobrého srdce, a proto nejeden ze sousedních rytířů zatoužil, aby se stala jeho ženou. Pan Berka rozhodl, že sám dceři vybere a určí manžela. Chtěl míti zetě z rodu mocného a bohatého, aby se mohl honositi váženým příbuzenstvem. Markéta měla již od dětských let ráda panoše Hynka, který dlel od… číst dále
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.