
Skuteč je prvně zmiňována již r. 1289 a status města získala kolem r. 1330 od krále Jana Lucemburského. Nyní má asi 5000 obyvatel a skládá se z 13 místních částí. Přicházejí sem silnice II/305 z Týniště nad Orlicí, II/337 z Čáslavi a Nasavrk a II/358 ze Slatiňan. Při jižním okraji má nádraží na trati 261 Svitavy-Žďárec u Skutče.
Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází v jihovýchodním rohu Palackého náměstí u nároží s Tyršovou ulicí.
V severozápadním nároží věže a lodi se nachází vřetenové schodiště na kruchtu. Věž o čtyřech podlažích má na západní straně novogotický portál z 19. stol., gotický portál na severní straně byl upraven na okno. V prvním podlaží věže na jižní straně pod římsou jsou střílnová okénka, ve druhém podlaží pak hrotitá okna s kamenným ostěním. Presbytář je sklenut křížovou klenbou stejně jako sakristie, zatímco loď je zaklenuta valenou klenbou s výsečemi. V podvěží je plochý strop. V presbytáři se dochovaly fragmenty nástěnné malby ze 16. stol. Z vnitřního zařízení je nutno uvést hlavní rokokový oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie, který je replikou obrazu Petra Brandla z kostela sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě z let 1760-1770. Po stranách oltáře jsou sochy sv. Petra a Pavla z 18. stol. Z té doby pocházejí i protějškové boční oltáře P. Marie, sv. Jana Nepomuckého, sv. Anny a sv. Františka Borgiáše. Renesanční pískovcová kazatelna z let 1560-1570 stojí na tesané soše Mojžíše. Cínová křtitelnice pochází z r. 1518. Původní varhany postavil r. 1738 Václav Pantoček (1681-1746) z Dačic, ty však byly nahrazeny r. 1931, když do původní skříně vestavěl nové Václav Poláček (1877-1948), varhanář z Rychnova vad Kněžnou. V r. 1997 je Ivo Roháč z Olomouce přestavěl na elektrický pohon..
1550 byla renesančně přestavěna loď s emporami. Kolem r. 1600 byla postavena věž, která byla koncem 17. stol. obnovována, o čemž svědčí letopočet 1685 ve špaletě okna v 2. patře. Současně byla přistavěna předsíňka. V r. 1655 byl kostel povýšen na děkanský. Barokní budova děkanství z let 1705-1710 stojí v sousedství. Kostel byl opravován v letech 1756-1766, přičemž byla věž zvýšena o patro. Po požáru r. 1850 byl opět opraven, poškozená věž byla přitom prakticky nově postavena r. 1852. Významné restaurátorské práce provedl ve 2. polovině 19. stol. arch. František Schmoranz. Další opravy byly prováděny v průběhu 20. stol. a v letech 2002-2005 byla opravena střecha kostela. Kostel má stále postavení kostela děkanského a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Areál kostela s děkanstvím je od r. 1958 zapsán v seznamu kulturních památek ČR..