První zpráva o městském špitálu je z roku 1351. Špitální kostel vznikl před polovinou 14. století a je spojován s kamenickou hutí oseckého cisterciáckého kláštera. Špitál zbarokizován kolem r. 1723.
Kostel je prostá jednolodní stavba s trojbokým závěrem. Svým půdorysem a prostotou odpovídá architektuře gotických špitálních kostelů v jiných českých městech. Loď je osvětlena dvěma lomenými okny, dochoval se lomený profilovaný portál. Uvnitř se dochovala řada architektonických článků, které dávají stavbu do souvislosti s kamenickou hutí oseckého kláštera. Jeden ze svorníků klenebních žeber je ozdoben erbem řádu křížovníků Božího hrobu na Zderaze, kteří měli podací právo k mosteckém děkanskému chrámu, pod který špitální kostel spadal. Loď kostela je zdobena nástropní malbou od mosteckého malíře Jana Václava Tschöppera. Na hlavním oltáři z roku 1724 je obraz Narození Páně od Ignáce Raaba. Budova špitálu je obdélná, jednopatrová, trojtraktová, s dlouhou střední chodbou a klenutou lunetovou klenbou. V roce 1726 prošla barokní přestavbou. Okna jsou ve štukových rámech, střecha valbová, krytá taškami.
Milan Caha, 31.5. 2008
Do třetiny 14. století existoval v Mostě pouze křížovnický špitál. Před polovinou 14. století si město postavilo před hradbami při cestě na Prahu vlastní špitál. První zpráva o něm je z roku 1351. Již tehdy je zmiňován špitální kostel sv. Ducha, který je tudíž nejstarší mosteckou stavbou a jediným dokladem ranné gotiky v tomto městě. Kostel byl filiální k děkanskému kostelu v Mostě, ke kterému měl podací právo klášter na Zderaze. Kostel se dochoval v gotické podobě, špitál prošel roku 1723 barokní přestavbou. V roce 1995 byl komplex špitálu a kostela rekonstruován. V objektu sídlí Státní galerie výtvarného umění a stylová restaurace.
Milan Caha, 31.5. 2008
( Poche E. a kol. Umělecké památky Čech, díl 2. (K-O), Academia, Praha 1976)
