Severní cíp šancí č. 1
© Jan P. Štěpánek 2005
Vesnice Bukovec na Těšínsku je v mnohé literatuře často správně spojována v souvislosti s objekty několika drobných renesančně – barokních pevnůstek, tzv. šancí. Vedle samostatně popsaných šancích, tzv. Sušanských šancí, které se do současnosti dochovaly až v neuvěřitelně zachovalé podobě, zde však existovaly a částečně i existují „jedny“ šance. Těmi jsou tři objekty rozmístěné kolem vrcholu zvaného Kempa (571,3 m. n. m.). Právě o vrcholu Kempy se v mnohé literatuře často mluví jako o místě šancí, nikdo však doposud nepopsal, jak přesně tyto objekty vypadají, a kde jsou umístěny. Mě a mým kolegům se však podařilo zjistit, že i zde jsou doposud lehce patrné valy, které byly vybudovány v 16. století na ochranu proti nájezdům Turků jako součást hraničního opevnění Těšínského knížectví, avšak v mnohem menší míře než je tomu u pravidelné reduty Sušanské šance. Od šancí Sušanských jsou tyto vzdálené cca 600 m. Pro popis šancí na Kempě jsme jednotlivé objekty označili čísly 1 – 3.
Všechny bukovecké šance byly vybudovány v období třicetileté války a využívány i později, hlavně však v období tureckého nebezpečí. Důvodem jejich zbudování byla skutečnost, že tudy vedla stará císařská obchodní cesta z Živce do Jablunkova. Vrch Kempa je doposud nezalesněný a z hlediska strategického je jejich umístění ideální díky rozhledu do všech stran. Na odborný průzkum lokalita stále čeká.
Ves byla založena těšínským knížetem Kazimírem 1353. Osada měla sloužit od svého počátku jako hospodářské zázemí pro zdejší strážnici, jejímž úkolem bylo střežit jihovýchodní území těšínského knížectví. Fojtu Grosovi bylo uděleno právo postavit na říčce Olze mlýn, otevřít krčmu a jatka a také provozovat kovářské řemeslo. ...Pozdějšími fojty byl rod Bieleszů, kteří jsou zde zmiňováni od 16. století. Tento rod později vystřídala rodina Cmielů (Čmielů)..
Šance na Kempě č.1Delší stranou jsou obráceny k obci, kratší kopíruje svážnici pole a nejkratší strana je spojnicí dnes nejzachovalejších konců výše jmenovaných delších částí. Od stoupající plochy pole k vrcholu Kempy je lokalita oddělena nenápadným příkopem. Strana obrácená k obci je tvořena náspem asi 4 m vysokým s malým náznakem valu na jeho koruně, proto má vnitřní plocha šancí menší sklon než okolí. Šance jsou velmi nenápadné, poškozené zemědělskou činností a nebýt keřů a vysokých trav, které lemují obvod (svah k obci a příkop do svahu), člověk by je lehce minul. Přímá viditelnost na známější Sušanské šance (cca 550 m) a Šance 2 (cca 100-150 m)..
Šance na Kempě č.2Vystupující nároží šancí je od okolního klesajícího terénu o několik metrů převýšené a šance tak vytvářejí jakousi trojúhelnou terásku. Před nárožím je patrný náznak příkopu. Situace směrem do svahu je dnes zcela setřelá a tím pádem nezjistitelná. Z lokality je nádherný výhled na bukovecké údolí, obec Písek, polskou hranici a až k Jablunkovu. Přímá viditelnost na již zmíněné Šance 1, Šance 3 (100-150 m) a možná i na prozatím nelokované šance v poloze Hrádek..
Šance na Kempě č.3Pod náspem šancí, který je vysoký cca 4-5 m, je doposud lehce patrný průběh příkopu táhnoucího se podél celé delší severní strany. Rovná plocha šancí nese orané pole, díky němuž je průběh lokality směrem do svahu neznatelný. Z lokality jde vidět protější masiv Ostré hory s česko-polskou hranicí, údolí Olše a její překročení státní hranice. Přímá viditelnost je na již zmíněné Šance 2 a patrně i na prozatím nelokované šance v poloze Hrádek, na které upomíná několik indicií..
|
Přihlášení |
