Nepatrné terénní náznaky tří renesančních pevností - šancí - kolem vrcholu Kepma nad Bukovcem, vybudovaných v 16. století na obranu proti Turkům.
Vesnice Bukovec na Těšínsku je v mnohé literatuře často správně spojována v souvislosti s objekty několika drobných renesančně – barokních pevnůstek, tzv. šancí. Vedle samostatně popsaných šancích, tzv. Sušanských šancí, které se do současnosti dochovaly až v neuvěřitelně zachovalé podobě, zde však existovaly a částečně i existují „jedny“ šance. Těmi jsou tři objekty rozmístěné kolem vrcholu zvaného Kempa (571,3 m. n. m.). Právě o vrcholu Kempy se v mnohé literatuře často mluví jako o místě šancí, nikdo však doposud nepopsal, jak přesně tyto objekty vypadají, a kde jsou umístěny. Mě a mým kolegům se však podařilo zjistit, že i zde jsou doposud lehce patrné valy, které byly vybudovány v 16. století na ochranu proti nájezdům Turků jako součást hraničního opevnění Těšínského knížectví, avšak v mnohem menší míře než je tomu u pravidelné reduty Sušanské šance. Od šancí Sušanských jsou tyto vzdálené cca 600 m. Pro popis šancí na Kempě jsme jednotlivé objekty označili čísly 1 – 3. Všechny bukovecké šance byly vybudovány v období třicetileté války a využívány i později, hlavně však v období tureckého nebezpečí. Důvodem jejich zbudování byla skutečnost, že tudy vedla stará císařská obchodní cesta z Živce do Jablunkova. Vrch Kempa je doposud nezalesněný a z hlediska strategického je jejich umístění ideální díky rozhledu do všech stran. Na odborný průzkum lokalita stále čeká.
Jan P. Štěpánek, 19.6. 2006
Ves byla založena těšínským knížetem Kazimírem 1353. Osada měla sloužit od svého počátku jako hospodářské zázemí pro zdejší strážnici, jejímž úkolem bylo střežit jihovýchodní území těšínského knížectví. Fojtu Grosovi bylo uděleno právo postavit na říčce Olze mlýn, otevřít krčmu a jatka a také provozovat kovářské řemeslo. Pozdějšími fojty byl rod Bieleszů, kteří jsou zde zmiňováni od 16. století. Tento rod později vystřídala rodina Cmielů (Čmielů).
Jan P. Štěpánek, 19.6. 2006
Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006)