nejstarší budova dvora
© Milan Caha 10/2009
Prokopský dvůr, patřící v 10. století zemanovi Vítovi a jeho ženě Boženě, je považován za místo narození sv. Prokopa. V severní stěně je zachována část starého kamenného zdiva s okénkem, které podle pověsti vedlo do rodné komůrky sv. Prokop. Ve středověku patřil dvůr manům olomouckého biskupství. V 15. století byla ve dvoře postavena poutní kaple sv. Prokopa, doložena k roku 1584. V roce 1599 získali dvůr Berkové z Dubé. Za třicetileté války byl vypálen. Na počátku 18. století jej získali páni z Vrbna a po nich Maternové ze Solopysk. Od roku 1759 jej vlastnila rodina Dubeckých, která jej kolem roku 1771 barokně přestavěla. Klasicistní podobu získaly budovy v 19. století, kdy dvůr patřil k poděbradskému panství. Dnes je dvůr v soukromém vlastnictví.
