
Kostel sv. Václava je jednolodní obdélná stavba s pravoúhle uzavřeným presbytářem. Ve východní části kostela nad sakristií je vyzdvižena věž. Na protilehlém západním průčelí je hlavní vchod do kostela. Toto západní průčelí je členěno pilastry, v horní části je pak barokní štít, uprostřed něhož je umístěna dnes prázdná nika. Zařízení interiéru je převážně pseudorenesanční z doby po poslední rekonstrukcí r. 1888, nejcennějším předmětem je cínová křtitelnice z roku 1553. Na hlavním oltáři obraz sv. Václava. Soupis památek z počátku 20. století uváděl v kostelní věži tři zvony, dva renesanční z let 1544 a 1554 a barokní z roku 1722. Kostel je jednou z předních památek barokní architektury Kolínska a je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1228. Původní gotický kostel sv. Václava stál v obci již před rokem 1361, neboť v tomto roce je zde připomínán jako farní. Vystavěli ho asi sázavští mnichové, neboť jim obec ve 14. a 15. stol. patřila. Po husitských válkách sem byli dosazováni kněží podobojí. Po bitvě na Bílé Hoře museli kněží podobojí opustit zemi, krutská fara zanikla a kostel sv. Václava zůstal opuštěný a chátral. Správu krutského kostela vykonávali kněží ze vzdáleného Kostelce nad Černými lesy. Takto vzdálená správa však byla nedostatečná, proto byla přičiněním patronky vévodkyně Marie Terezie Savojské roku 1730 fara obnovena. Roku 1732 byla postavena nová farní budova. Následně zbourán i starý kostel. V letech 1740 – 1743 byl přičiněním faráře Josefa Löbela v barokním stylu vystavěn nový kostel a zasvěcen opět sv. Václavovi. Zdejší faráři byli horlivými katolíky, farář Löbel osobně chytal tajné nekatolíky, jeden… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.