
Obec Horní Kruty se nacházejí 8 km jihozápadně od Zásmuk a 10 km severovýchodně od města Sázava. Obcí prochází silnice 334 Kouřim - Sázava. Kostel sv. Václava je výraznou dominantou obce a vypíná se v jejím centru na nejvyšším bodě obce.
Na protilehlém západním průčelí je hlavní vchod do kostela. Toto západní průčelí je členěno pilastry, v horní části je pak barokní štít, uprostřed něhož je umístěna dnes prázdná nika. Zařízení interiéru je převážně pseudorenesanční z doby po poslední rekonstrukcí r. 1888, nejcennějším předmětem je cínová křtitelnice z roku 1553. Na hlavním oltáři obraz sv. Václava. Soupis památek z počátku 20. století uváděl v kostelní věži tři zvony, dva renesanční z let 1544 a 1554 a barokní z roku 1722. Kostel je jednou z předních památek barokní architektury Kolínska a je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.
Vystavěli ho asi sázavští mnichové, neboť jim obec ve 14. a 15. stol. patřila. Po husitských válkách sem byli dosazováni kněží podobojí. Po bitvě na Bílé Hoře museli kněží podobojí opustit zemi, krutská fara zanikla a kostel sv. Václava zůstal opuštěný a chátral. Správu krutského kostela vykonávali kněží ze vzdáleného Kostelce nad Černými lesy. Takto vzdálená správa však byla nedostatečná, proto byla přičiněním patronky vévodkyně Marie Terezie Savojské roku 1730 fara obnovena. Roku 1732 byla postavena nová farní budova. Následně zbourán i starý kostel. V letech 1740 – 1743 byl přičiněním faráře Josefa Löbela v barokním stylu vystavěn nový kostel a zasvěcen opět sv. Václavovi. Zdejší faráři byli horlivými katolíky, farář Löbel osobně chytal tajné nekatolíky, jeden z jeho nástupců Václav Masopust byl dokonce roku 1782 propuštěn a uvězněn, protože odmítl respektovat nařízení tolerančního patentu a mimo jiné odmítal pohřbívat nekatolíky na katolických hřbitovech. Roku 1822 zhotovil místní zámečník Matěj Pospíšil pro kostel velké věžní hodiny. Opravami kostel prošel v letech 1879 a 1888. Dnes už je ale bohužel opět ve špatném stavu.