
Hradiště leží na výrazné ostrožně, ze tří stran chráněné příkrými svahy skalnatého údolí meandru potoka Výrovka. Ačkoliv většina fortifikace byla poškozena zemědělskou činností, odhaduje se, že se jednalo o dvoudílné hradiště s osou západ-východ, s opevněnou akropolí na západě a rozsáhlejším, méně opevněným předhradím na západě. Rozloha hradiště bývá odhadována na 6 ha. Vnitřní hradiště bylo od vnějšího odděleno obloukovitým, zčásti i zdvojeným valem přetínajícím celou šiji. Obvodové valy – jen velmi náznakově zachované – pravděpodobně běžely přímo po hraně svahů. Nejvýrazněji se zbytky dvojitého valu a příkopu dochovaly na severní straně, jedná se však o pouhý nepatrný fragment původní fortifikace, která v těchto místech podle zpráv z 19. století měla výšku až 8 metrů. Opevnění předhradí bylo zlikvidováno při úpravě polí, jsou svědectví o tom, že při tom byla ve valech objevena na sucho kladená kamenná zeď. Na ploše předhradí jsou… číst dále
Hradiště Radim bylo osídleno ve dvou etapách. První osídlení spadá do pozdně halštatského období (kolem roku 750 před naším letopočtem), druhé do období raného středověku – od 8. století. Nejvíce nálezů spadá do období 9. století a do 1. poloviny 10. století. Osídlení je zde doloženo ještě ve 12. století. Hradiště nebylo zatím systematicky archeologicky prozkoumáno, datované je podle četných zlomků keramiky, které zde jsou již od 19. století povrchově sbírány. Nálezy jsou uloženy v Národním muzeu a v kolínském Regionálním muzeu.
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.