Bašta chránící Kolínskou bránu, východní hradby
Téměř v původní podobě, chybí pouze obranné polopatro se střechou. Dodnes jsou patrné střílny pro hákovnice, částečně se také zachovala původní omítka.
© Petr Turyna 07/2005
Opevnění Kouřimi se řadí mezi nejzachovalejší fortifikační systémy střední Evropy a po zásluze je od roku 1995 (jako jediná stavba svého druhu u nás) národní kulturní památkou. Srovnatelné hradby v rámci Česka naleznete již snad jen v Poličce. Už první zmínka o Kouřimi z roku 1261 dává toto opevnění za příklad nově vznikajícím městům!
Fortifikace rostla zároveň s výstavbou města – od poloviny 13. stol. až do období po roce 1500. Po třicetileté válce (kdy byla Kouřim jedním z nejzničenějších měst v zemi a vrátilo se do ní pouhých 45 rodin) již však není udržována a postupně chátrá. Nejtvrším zásahem do její celistvosti byla demolice bran v 19. stol.
Dvě linie zdí zesílených věžicemi a bastiony odděloval až 14 metrů široký parkán. Bašty vnější hradby byly zakončeny hrázděným polopatrem. Nedílnou součástí byla čtveřice městských bran: Kolínská, Malotická, Olešská a hlavně jediná dosud stojící brána Pražská. Ty doplňovala tzv. katova fortna pri Olešské bráně na západě. Tou směla procházet právě jen tato osoba “stavu nečistého”. Jednotlivé brány chránilo důmyslné předbraní. Např. Malotická na jihu opevnění spočívala v zajímavém systému. Průjezdní věžovitá stavba v hlavní hradbě byla doplněna další branou v parkánové zdi. V 15. stol. před ní přibyla ještě třetí, předsunutá. Tu chránila dvojice půlkruhových bašt. Podobná soustava měla stát také před Pražskou branou. Kolínská brána na východě byla atypická svojí kolmou pozicí na hradební zeď. Dvojici věžovitých průjezdních bran z východu chránila (dosud stojící) mohutná okrouhlá bašta z konce 15. stol. Množství střílen pro hákovnice a jiné zbraně umožňovalo palbou pokrýt široké okolí tohoto vstupu.
Velká část hradeb je nyní volně přístupná. Jedná se zejména o městský park Na hradbách v jižní části opevnění, který přiléhá k nepřehlédnutelné Muzejní baště. Dále jsou to zbytky fortifikace na východní straně města, především od Kolínské brány severněji. Severovýchodní ohyb ukrývá jediné místo, kde se v plné výši zachovala původní hlavní hradební zeď. Perfektně se zachoval systém hradeb na severu a západu – prostor mezi Pražskou a Olešskou branou. Zde dva pásy hradeb doplňuje val s palisádou, po kterém dnes vede chodník. Z něho si lze přes živý plot prohlédnout příkop a parkánovou hradbu, přímo k ní se však nedostanete, příkop je soukromým majetkem. Od Olešské brány k bráně Malotické příkop a val mizí, ale opevnění je dále vidět skrz ploty místních zahrádek.
Celkem se tak zachovalo na 1250m fortifikace, devatenáct bašt a místy i ochranný val. Po značné části vede naučná stezka, nejlepší obrázek si však uděláte v muzeu na náměstí, kde mají perfektně zpracovaný model města. Zde také v informačním centru dostanete k naučné stezce plánek, takže vám rozhodně žádná ze zastávek neunikne. Ve zdech domů na místech bran jsou dnes pamětní desky.
Pražská bránaPůvodně byla vyšší – měla ještě jedno zděné patro a hrázděné polopatro a byla kryta strmou střechou. Přístupná byla v patře malými portálky ve výši hradeb, které se dodnes dochovaly. Bránu tvoří velký průjezd, který je z obou stran tvořen hrotitými portály a uvnitř věže je zaklenut valenou klenbou. Severní, vnější průčelí je zesíleno pilíři, na jejichž bocích jsou znatelné drážky, kterými se spouštěla kovová padací mříž. Brána byla ve středověku chráněna padacím mostem přes dnes již zasypaný příkop..
|
Přihlášení |
