
Jednolodní kostel s obdélníkovou lodí a pravoúhlým presbytářem. Na severní straně lodi je obdélníková akristie (původně kaple) a před západním průčelím stojí hranolová věž. Z románské stavby lze vidět kvádříkové zdivo v dolní polovině věže a severozápadní zdi lodi, půlkruhově uzavřený portál zdobený šroubovou páskou v jižní lodi a úzké románské půlkruhově uzavřené okénko druhotně zazděné ve zdi gotické sakristie. Klenba presbytáře vznikla kolem roku 1270, triumfální oblouk je gotický, téměř půlkruhový. V západní části lodi je románská empora na šroubovitém středovém sloupu. V interiéru je dětský náhrobek Jana Horňateckého z Dobročovic z roku 1573 (dítě s hlavičku na podušce) a náhrobek majitele tvrze v Přebozech, Mikuláše Přebozského, z roku 1612, považovaný za jeden z posledních manýristických náhrobků u nás.
Na něm je štítek ozdobený symbolem sovy s otevřenýma očima, považovaný za znak císaře Oty III., na kterého se politicky orientovali Slavníkovci. Na místě původního kostelíka a s využitím staršího zdiva byl v polovině 12. století postaven dnešní románský kostel. V 70. letech 13. století byl k němu přistaven pravoúhlý presbytář, o něco později byla k západnímu průčelí přistavěna raně středověká věž. V 80. letech 14. století, za vlastnictví arcibiskupa Jana z Jenštejna, byla na severu doplněna gotická kaple, později přestavěna na sakristii (bývá spojována s hutí Petra Parléře, spojitost však nebyla doložena). V roce 1721 byla barokně upravena věž a fasády. V roce 1937 proběhl archeologický průzkum, který potvrdil raně středověký původ kostela a objevil kryptu pod gotickou kaplí. Dnes je kostel zanedbaný a čeká na rekonstrukci..