Celkový pohled na stále mohutný val (je zřetelně vidět od silnice číslo 2, která hradiště míjí asi 500 metrů severně)
© Pavel Makovec, 02/2016
Hradiště leží asi 500 metrů severozápadně od vsi Doubravčany v poloze Na Šancích. Nejjednodušší přístup k němu je dojít až k posledním domům na západní straně obce a dát se polní cestou po levé straně od silnice I/2 (při pohledu ze středu vsi). Polní cesta vede přímo k hradišti a v místě, kde se stáčí doprava (na západ), se patrně nacházelo vnější opevnění. Val je skutečně mohutný a v zimním období je patrný již od silnice. Samotná plocha bývalého vnějšího hradiště je nyní zemědělsky využívána, vnitřní hradiště je velmi členité a zalesněné.
Po druhém břehu Výrovky vede modře značená turistická stezka z Doubravčan do Hryzel.
Dopravu z Prahy do Doubravčan zabezpečuje příměstský autobus číslo 381 (linka do Kutné Hory). Zastavuje v centru vsi, která je místní částí města Zásmuky. Zastávku proto najdeme pod názvem Zásmuky, Doubravčany. Zájemce tak může prozkoumat hradiště Na Šancích a zároveň navštívit druhé místní hradiště, zvané Na Hradišťanech, které se vypíná nad východní stranou zástavby.
Hradiště ležící na ostrožně nad soutokem potoka Výrovky (dříve na horním toku zvané též Vavřinecký potok) a Malotického potoka v poloze Na Šancích, asi 500 metrů jihozápadně od vsi Doubravčany. Jeho datování je nejasné, dle sporých archeologických nálezů mohlo existovat v pozdní době bronzové a v raném středověku. ...Hradiště bylo dvoudílné o celkové rozloze asi 4,6 hektaru a bylo opevněno dvěma příčnými fortifikačními liniemi střežícími nejohroženější severní stranu, která je volně přístupná po rovinatém terénu. Ostatní strany hradiště jsou chráněny svahy spadajícími k oběma potokům. Vnější opevnění, jehož zbytky byly zaznamenány ještě v 19. století a které tvořil příkop a val, již v současnosti není v terénu patrné. Vnitřní a dodnes mohutný val je podkovovitého tvaru a o délce cca 118 metrů. Ještě dnes místy dosahuje výšky až 3 metrů (z vnější strany). Mimo severní strany částečně kryje i východní stranu hradiště. Jádro hradiště má tvar trojúhelníku otočeného přeponou, tedy nejlépe zachovalým valem, přibližně k severu. Na lokalitě probíhal r. 1890 výzkum vedený J. L. Píčem, který přinesl nálezy datované do štítarské kultury a raného středověku. Před vnitřním valem je patrná snížená a z koruny valu jasně viditelná brázda naznačující, že i před vnitřním valem mohl být příkop. Vnitřek akropole je velmi zvlněný, plný terénních vln a snížení. Může jít jak o pozůstatek archeologického výzkumu, tak i novodobých prací.
|
Přihlášení |
