
Hradiště leží asi 500 metrů severozápadně od vsi Doubravčany v poloze Na Šancích. Nejjednodušší přístup k němu je dojít až k posledním domům na západní straně obce a dát se polní cestou po levé straně od silnice I/2 (při pohledu ze středu vsi). Polní cesta vede přímo k hradišti a v místě, kde se stáčí doprava (na západ), se patrně nacházelo vnější opevnění. Val je skutečně mohutný a v zimním období je patrný již od silnice. Samotná plocha bývalého vnějšího hradiště je nyní zemědělsky využívána, vnitřní hradiště je velmi členité a zalesněné.
Po druhém břehu Výrovky vede modře značená turistická stezka z Doubravčan do Hryzel.
Dopravu z Prahy do Doubravčan zabezpečuje příměstský autobus číslo 381 (linka do Kutné Hory). Zastavuje v centru vsi, která je místní částí města Zásmuky. Zastávku proto najdeme pod názvem Zásmuky, Doubravčany. Zájemce tak může prozkoumat hradiště Na Šancích a zároveň navštívit druhé místní hradiště, zvané Na Hradišťanech, které se vypíná nad východní stranou zástavby.
Hradiště bylo dvoudílné o celkové rozloze asi 4,6 hektaru a bylo opevněno dvěma příčnými fortifikačními liniemi střežícími nejohroženější severní stranu, která je volně přístupná po rovinatém terénu. Ostatní strany hradiště jsou chráněny svahy spadajícími k oběma potokům. Vnější opevnění, jehož zbytky byly zaznamenány ještě v 19. století a které tvořil příkop a val, již v současnosti není v terénu patrné. Vnitřní a dodnes mohutný val je podkovovitého tvaru a o délce cca 118 metrů. Ještě dnes místy dosahuje výšky až 3 metrů (z vnější strany). Mimo severní strany částečně kryje i východní stranu hradiště. Jádro hradiště má tvar trojúhelníku otočeného přeponou, tedy nejlépe zachovalým valem, přibližně k severu. Na lokalitě probíhal r. 1890 výzkum vedený J. L. Píčem, který přinesl nálezy datované do štítarské kultury a raného středověku. Před vnitřním valem je patrná snížená a z koruny valu jasně viditelná brázda naznačující, že i před vnitřním valem mohl být příkop. Vnitřek akropole je velmi zvlněný, plný terénních vln a snížení. Může jít jak o pozůstatek archeologického výzkumu, tak i novodobých prací.