
Na hradiště nevede turistická značka. Snadno jej však lze najít, vyjdeme-li z rozcestí silnice a dvou polních cest na jihozápadním okraji Hryzel. Rozcestí poznáte podle fragmentu křížku, na kterém byla v létě 2008 informační tabule o hradišti. Pokud se na rozcestí postavíte čelem k východu, uvidíte před sebou nejen polní cestu, která vás na hradiště zavede, ale ve vzdálenosti cca 300 m i pás stromů, táhnoucí se od cesty doprava – tedy na jih. Tento pás vyznačuje první – vnější – linii valu. Na hradiště lze rovněž vyjít zespoda, cestou z chatové kolonie v údolí Výrovky.
Jedno z největších slovanských hradišť u nás stojí v poloze "Šance" či "Na šancích" na terase nad údolím Výrovky (Vavřineckého potoka), respektive jejího přítoku – Bohuňovického potoka. Na východě a částečně na severu je lokalita přirozeně chráněna příkrými svahy. Z ostatních stran je hradiště opevněno 3 liniemi mohutných valů (dodnes mají výšku až 6 metrů) a příkopy, vyhloubenými před všemi třemi valy. Valy se obloukovitě stáčí a sahají vždy až k příkrým okrajům terasy. Valy rozdělují celkovou plochu hradiště o výměře cca 26,7 ha na akropoli velkou cca 5 ha a dvě rozsáhlá předhradí. V opevnění bývaly pravděpodobně dvě klešťové brány – severní (kterou dnes vede přístupová cesta) a jižní.
Hradiště vzniklo podle sporadických archeologických nálezů zřejmě v 8. století, je však pravděpodobné, že vrchol osídlení zde byl ve století následujícím. Hradiště je uspořádáním a umístněním v terénu podobné nedaleké Staré Kouřimi, proto jej R. Turek dává do souvislosti s kouřimským knížectvím. Archeologům je tato lokalita známa od 19. století. První průzkum, za pomocí setniny vojáků, zde vedl hrabě Šternberk v roce 1850. Ve 20. století zde prováděl tři výzkumy menšího rozsahu M. Šolle. Při nich objevil tři polozahloubené objekty, v nichž byl zlomek skleněné perly, přesleny a zvířecí kosti.
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.