Stará Kouřim

Lidé si rozsáhlý pahorek při břehu Kouřimky oblíbili již v 5. tisíciletí př.n.l. Ze tří stran přirozenými srázy chráněné území s vlastním pramenem (Libušino jezírko) a dostatkem zemědělské půdy v okolí skýtalo ideální podmínky pro budování zprvu otevřených zemědělských osad. Původní osídlení z konce mladší doby kamenné vystřídalo již hrazené sídlo kultury řivnáčské, následoval lid se šňůrkovou keramikou, dále lid starolužický, keltové a následně i staroslované. V 9. a v první polovině 10. stol. se Stará Kouřim stává silně opevněným centrem mocného kmene Zličanů. Hradiště o celkové výměře asi 44h chránila z jediného přístupného severovýchodního směru trojice do oblouku založených hradeb o celkové délce více jak 1300m. Ty tvořily z počátku jen dřevohlinité valy s 12m širokým a 5m hlubokým příkopem - kamenné opevnění se začlo stavět až při samém konci jeho dní. Fortifikace je dnes rozpoznatelná ve formě valů. Archeologický průzkum z období let 1948-62 vedený PhDr. Milošem Šollem, CSc. lokalizoval polohu vstupních bran, náboženský prostor u jezírka Libuše a nedaleké pohřebiště knížecího rodu. Ve střední Evropě jedinečná je 89m dlouhá a 4 – 6m široká dřevohlinitá shromažďovací hala v akropoli hradiště. Stará kouřim je také centrem dálkového obchodu, o čemž svědčí např. nálezy předmětů z karolinského západu i jihovýchodního Podunají. Hradiště násilně zaniká během 1. pol. 10. stol., na protější svatojiřské ostrožině vzniká nové správní centrum kouřimska, sídlo Přemyslovců.

Areálem vede naučný okruh, bohužel ale není značený. Částečně je dobré se držet žluté turistické značky, která vás provede kolem většiny zastávek. Některé však bez jediné zmínky z povzdálí obchází. Byla by škoda takto přijít např. o zastávku při bráně vnější hradby – u kapličky nepokračujte dále po žluté, ale odbočte po kamenité cestě směrem dolů, k obvodovému valu. Za nim se napojíte na asfaltovou cestičku a jdeme vpravo. Zde už informační ceduli nepřehlédnete.