Hradiště bývalo na pahorku u řeky Kouřimky, který byl osídlen od 5. tisíciletí př.n.l. V 9. a poč. 10. stol. zde bylo opevněné hradiště kmene Zličanů. Archeol. průzkum lokalizoval mj. pohřebiště, náboženský prostor a jedinečnou shromažďovací halu (89 m). Hradiště násilně zaniklo v 1. pol. 10. stol.
Hlavní obrázek místa
Barokní kaplička sv. Víta v akropoli hradiska
V těchto místech stávala v 2. pol. 8. stol. rozměrná halová stavba - sloužila k ubytování hradní posádky a jako shromaždiště
© Petr Turyna 07/2005
Lidé si rozsáhlý pahorek při břehu Kouřimky oblíbili již v 5. tisíciletí př.n.l. Ze tří stran přirozenými srázy chráněné území s vlastním pramenem (Libušino jezírko) a dostatkem zemědělské půdy v okolí skýtalo ideální podmínky pro budování zprvu otevřených zemědělských osad. Původní osídlení z konce mladší doby kamenné vystřídalo již hrazené sídlo kultury řivnáčské, následoval lid se šňůrkovou keramikou, dále lid starolužický, keltové a následně i staroslované. V 9. a v první polovině 10. stol. se Stará Kouřim stává silně opevněným centrem mocného kmene Zličanů. Hradiště o celkové výměře asi 44h chránila z jediného přístupného severovýchodního směru trojice do oblouku založených hradeb o celkové délce více jak 1300m. Ty tvořily z počátku jen dřevohlinité valy s 12m širokým a 5m hlubokým příkopem - kamenné opevnění se začlo stavět až při samém konci jeho dní. Fortifikace je dnes rozpoznatelná ve formě valů. Archeologický průzkum z období let 1948-62 vedený PhDr. Milošem Šollem, CSc. lokalizoval polohu vstupních bran, náboženský prostor u jezírka Libuše a nedaleké pohřebiště knížecího rodu. Ve střední Evropě jedinečná je 89m dlouhá a 4 – 6m široká dřevohlinitá shromažďovací hala v akropoli hradiště. Stará kouřim je také centrem dálkového obchodu, o čemž svědčí např. nálezy předmětů z karolinského západu i jihovýchodního Podunají. Hradiště násilně zaniká během 1. pol. 10. stol., na protější svatojiřské ostrožině vzniká nové správní centrum kouřimska, sídlo Přemyslovců. Areálem vede naučný okruh, bohužel ale není značený. Částečně je dobré se držet žluté turistické značky, která vás provede kolem většiny zastávek. Některé však bez jediné zmínky z povzdálí obchází. Byla by škoda takto přijít např. o zastávku při bráně vnější hradby – u kapličky nepokračujte dále po žluté, ale odbočte po kamenité cestě směrem dolů, k obvodovému valu. Za…  číst dále
Mass, Turyna Petr, 13.8. 2005
pověsti

Odkud vzala Kouřim jméno aneb jak to bylo s Praotcem Lechem

Bájná historka o Praotci Čechovi, který vylezl na Říp a prohlásil, že „zde je země zaslíbená, mlékem a strdím oplývající“ je všeobecně známá. Málokdo však ví, jak to bylo dál s jeho bratrem Lechem, který je zmiňován jako člen Čechovy družiny. Lech se údajně po několika letech vydal na další cestu na východ. Protože měl se svými blízkými dobré vztahy, slíbil, že se usadí nedaleko, aby si navzájem mohli v případě nouze přispěchat na pomoc. Zavázal se dát třetího dne od odchodu znamení. Prý tam, kde se zabydlí, zapálí velký oheň a bratři a sestry mají vylézt na Říp, aby spatřili, kde je Lechova nová domovina. Jak kníže řekl, tak se stalo. Třetího dne se Čech se svou družinou vydal na Říp a spatřil hustý dým, valící se z nedaleké doliny. Právě podle toho kouře dostala Kouřim – nové sídlo Lecha – své jméno. Na legendárního knížete zůstala ve Staré Kouřimi vzpomínka. Nachází se tu tzv. Lechův kámen – výrazná rulová skalka, na níž prý unavený Lech…  číst dále

Čerpáno z: http://kourim.info/, 11.10. 2011

Půdorys místa


infocedule naučené stezky
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Středočeský kraj,  Kolín  (KO), Kouřim

Místa v okolí

 kaple sv. Víta
 Lechův kámen
 mlýn Bukačov
 kamenný most
 kostel sv. Štěpána
 děkanství
 městské opevnění
 stará radnice
 židovský hřbitov
 stodoly
 vodojem
 kaple sv. Anny
 socha sv. Anny
 kamenný most
 Toušice
 Diblíkov
 Molitorov
 boží muka
 kamenný most
 socha sv. Prokopa
 Třebovle
 Třebovle
 Svojšice
 kostel sv. Matouše
 kostel sv. Václava
 Malotice
 Na Hradišťanech
 kostel sv. Havla
 Na Šancích
 Na Hradišťatech
 kostel sv. Václava
 Lipany
 Hradenín
 panský dům
 Vrbčany
 kostel sv. Václava
 fara
 kaple Kalvárie
 mariánský sloup
 grotta
 Zásmuky
 synagoga
 kamenný most
 Plaňany
 lom Velká Stráž
 synagoga
 Vitice
 Bauerova vila
 Libodřice
 Břežany I
 Šance
 mohyla sv. Prokopa
 Prokopský dvůr
 kostel sv. Prokopa
 Hryzely
 Radim
 boží muka
 Polní Voděrady
 kamenný most
 Radim
 evangelický kostel
 Bečváry
 panská sýpka
 nový špitál
 Drahobudice
 kostel sv. Vojtěcha
 kostel sv. Václava
 masné krámy
 stará škola
 starý špitál
 vyhlídkové věže
 Cerhenice
 kaple sv. Kříže
 Cerhenice
 Lošany
 Zlaté Slunce
 kostel sv. Jiří
 Červený Hrádek
 Přistoupim
 Církvice
 kostel sv. Vavřince
 Přistoupim
 kostel sv. Václava
 Křečhoř
 vodárenská věž
 židovský hřbitov
 synagoga
 evangelický kostel
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Vavřince
 Velké Chvalovice
 kostel sv. Havla
 kostel sv. Václava
 Tuchoraz
 Konojedy
 Radovesnice
 Jindice
 kostel sv. Jiří
 Bedřichova vyhlídka
 kostel sv. Mikuláše
 Žíšov
 Klučov
 měšťanský pivovar
 vodárenská věž
 Husův kámen
 kostel sv. Gotharda
 kostel sv. Martina
 Ratboř
 hradiště Na Ptáčku
 radnice
 masné krámy
 Ratboř
 Sedlov
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Václava
 Podlipanské muzeum
 kostel sv. Martina
 Doubravčice
 Šember
 Tismice
 Tismice
 Suchdol
 venkovská usedlost
 kostel sv. Markéty
 kostel sv. Havla
 Čertova brázda
 Vodárenská věž
 Pašinka
 synagoga
 kostel sv. Jiljí
 Lažany
 židovský hřbitov
 Talmberk
 Skalka
 kaple sv. Prokopa
 městská zvonice
 panská hospoda
 špitál
 radnice
 fara
 Stříbrná Skalice
 Kounice
 sbor Opata Prokopa
 Předhradí
 Opatovice
 mlecí kameny
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Martina
 Vysoká
 Oldříš
 kaple sv. Prokopa
 Kostelní Střimelice
 kostel sv. Martina
 Hradové Střimelice
 kaple sv. Václava
 hřbitov
 Roztěž
 kostel sv. Havla
 Libice nad Cidlinou
 kostel sv. Vojtěcha
 evangelický kostel
 Komorní Hrádek
 Čejchanov
Základní informace místa
ID místa: 3334
Typ místa: hradiště
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 13.8.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama