
Intaktně dochovaný raně barokní komplex je jednou z nejlépe zachovalých památek svého druhu na Kolínsku. Neorientovaný jednolodní klášterní kostel má rozměry 14×34 metrů a je zakončen pravoúhlým presbytářem. Hlavní průčelí je obráceno na sever, je na něm umístěn pravoúhlý vstupní portál se segmentovým frontonem, reliéfní šternberský erb a socha sv. Františka Serafínského. K východní straně lodi je přistavěna obdélníková kaple sv. Antonína Paduánského, pod kterou je krypta. V ní jsou pochováni příslušníci rodiny zakladatele Adolfa Vratislava ze Šternberka – jeho manželka Anna Lucie Slavatová, jejich syn František Damián ze Šternberka a bratr Štěpán Jiří ze Šternberka. Kromě dalších členů šternberského rodu zde leží důstojníci, kteří padli v bitvě u Kolína (Narcis Comes de Soro či kníže Salm). Zařízení kostela vznikalo bezprostředně po dokončení stavby a dnes představuje unikátně zachovaný barokní interiér. Nejstarší je hlavní oltář, vysvěcený současně s kostelem, s dřevořezbami neznámého autora. Konventní budova je na západním boku kostela, je jednopatrová, se třemi křídly. Na západní straně přiléhá ke klášteru hospodářský dvůr, přístupný z ulice půlkruhově zaklenutou bránou, na něj navazuje klášterní zahrada a bývalý klášterní hřbitov.
Starší literatura uvádí jako autora Jeana Baptistu Matheye, jeho účast ale není doložena. Na počátku léta 1692 bylo do kláštera uvedeno prvních šest františkánů. Výstavba klášterního kostela začala 12. září 1692, vysvěcen byl opatem cisterciáckého kláštera v Sedlci Jindřichem Snopkem 1. srpna 1694. Poslední stavbou kláštera byla šternberská kaple sv. Antonína Paduánského z roku 1698. Klášter jako jeden z mála přečkal josefínské reformy, počet řeholníků byl však snížen. Dnes prochází klášterní areál rekonstrukcí..