
Kostel je jednolodní, s dvakrát odstupněnou apsidou a s hranolovou věží v západním průčelí. Loď i apsida jsou z řádkového neomítnutého zdiva z červeného pískovce. Apsida je členěna lizénami s obloučkovým vlysem, které stejně jako částečně zachovaný portál s fragmentem obloučkového vlysu ostění v severní stěně lodi pocházejí z přestavby v roce 1240. V patře severní stěny je zazděný vchod na emporu z tvrze, která vedle kostel stávala a pravděpodobně vzala za své při požáru. V interiéru je zbytek sloupu a kromě kamenné menzy v apsidě je interiér bez vybavení.
Kostel sv. Jakuba představuje díky své unikátní umělecké výzdobě (kamenné reliéfy a malby) z konce 12. století jednu z nejvzácnějších románských památek u nás (z 271 románských staveb v ČR jich má pouze 9 románskou výmalbu) Kostel byl založen před rokem 1150, přestavěn pozdně románsky kolem roku 1240. Byl zasvěcen sv. Jakubu Většímu – patronu horníků. Z toho lze usuzovat, že v okolí již tehdy probíhala hornická činnost. Od roku 1382 platila Rovná papežský desátek. Koncem 14. století byl patronem kostela Jan ze Střímelic a později Ctibor ze Skalice. Posléze Rovná spolu se Skalicí připadla Václavu IV., který ji dal do zástavy svému bratranci Prokopovi. V 15. století kostel sloužil jako farní řadě okolních vsí, – kromě Rovné to byla obec Roviny, Kožlí, Ráj a Bič. Jejich české obyvatelstvo však roku 1470 odchází do Českého Brodu, aby se vyhnulo pronásledování, vsi jsou během válečných časů vypáleny a rozvaleny – v okolních lesích… číst dále
Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku
Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let