
Areál bývalého středověkého hradu přestavěného v XVI. století na zámek je největší dominantou města. Od náměstí k němu příjdete po mostku, který překonává první suchý příkop. Brána s dvoupatrovou věží je součástí bývalého hradního barbakánu, který se v obryse zachoval dodnes - později do něj byly vestavěny správní a hospodářské budovy. Projdete-li dovnitř, objeví se před vámi vstupní průčelí dvoupatrového čtvercového zámku, na každém rohu opatřeného mohutnou věží. I ten je oddělen suchým příkopem (v ohrožení jej bylo možno zavodnit). Zámecké nádvoří je prosté čtyřúhelníkové, architektonicky zaujme jen jižní křídlo, kde se zachovala dvoupatrová renesanční arkádová lodžie.
Kolem zámku a předzámčí vede chodníček s naučnými texty, podle kterých si dobře uděláte obrázek o vývoji místa. Na východní straně narazíte na zámeckou kapli sv. Vojtěcha spojenou s vlastním zámkem zastřešenou chodbou překlenující hloubku příkopu. Kostelík je jednolodní stavba na rozhraní gotiky a renesance, na severu dvoupatrová hranolová věž. Dnes slouží jako koncertní síň. Od severu je ze zámeckého návrší krásný výhled do lesnatého kraje.
Zpřístupnění jednoho křídla zámku je tedy údajně reálné ještě v tomto roce..
V srpnu 2010 zde byl krátce vystaven krásný model Prahy od pana Šípa a při té příležitosti měli návštěvníci možnost prohlédnout si zámeckou kapli, která opravdu stojí za vidění..
castellum. Tato valem ohrazená pevnůstka pomáhlala chránit cestu z Prahy na Kouřim. Kolem se rozrpostíraly hluboké černající jedlové a smrkové lesy. Na první písemnou zmínku o městu a hradu je ale nutno počkat až do roku 1348. Od roku 1494 je místo již trvale nazýváno jako zámek, ale přestavba do zhruba dnešní podoby proběhla až po požáru na podzimu r. 1549 - většina budov byla stržena, zachoval se hlavně barbakán, který svému obranému účelu sloužil i povestavění hospodářských budov. Z gotického hradu se nám dochovalo jen pomálu zdí - vesměs ve sklepě pod severním zámeckým křídlem a dále zdivo již zmiňovaného barbakánu. Za velkolepé přestavby byl zámek majitelem Jaroslava Smiřického. Italský stavitel Ulrico Aostalli osadil čtverec zámku třemi věžemi, čtvrtá byla sice založena, ale s jeho odchodem ustal stavební ruch na dlouhých 200 let. Od třicetileté války (kdy byl zámek velmi poškozen) je zámek majetkem Lichtensteinů - Marie Terezie jej nechala částečně barokně přestavět. R. 1759 se díla ujla Josef Jäger. Dostavěl poslední severovýchodní věž. Po reformě státní správy se v části zámku usídlil okresní soud. V roce 1919 byl zámek ve špatném stavu, kromě soudu zde bylyl ještě úřady velkostatku i byty. Od roku 1935 je zámek univerzitním objektem lesnické fakulty..