Renesanční kostel z l. 1568 – 1569, postaven Jaroslavem Smiřickým ze Smiřic v místě gotické hradní kaple a románského kostelíka, založeného sv. Vojtěchem. Vybavení ze 16. a 17. století. Hlavní oltář je renesanční, inspirován dílem Albrechta Dürera.
Hlavní obrázek místa
Kostel od severozápadu
© Ivan Grisa 06/2009
Jednolodní kostel s čtvercovou lodí, obdélným, trojboce uzavřeným kněžištěm a hranolovou věží na severní straně. V jižní stěně je nový vstupní portál, původní renesanční vchod byl v severní straně. Uvnitř kostela se dochovaly renesanční malby: na klenbě lodi je ornamentální výzdoba s groteskními figurami, nad kruchtou je znak Jaroslava Smiřického a jeho manželky Kateřiny z Házmburka a strop kněžiště zdobí erby Zikmunda a Kunhuty Smiřických. Zajímavým prvkem jsou krby, kterými se kostel vytápěl. Vybavení kostela pochází ze 16. a 17. století. Hlavní oltář je tvořen trojdílnou edikulou ze 16. století a je inspirován tvorbou Albrechta Dürera. Presbytář je od lodi oddělen renesanční kovanou mříží z konce 16. století. Renesančí jsou rovněž lavice v lodi, kazatelna na sloupku, intarzované dveře do kaple s figurálními výjevy a dveře do sakristie s řezanými výplněmi. Pod kněžištěm je krypta Smiřických ze Smiřic a Slavatů z Chlumu a Košumberka. Poslední v ní byl v roce 1619 pohřben Albrecht Jan Smiřický, kterým rod vymřel po meči.
Milan Caha (zdroj: Emanuel Poche a kol., Umělecké památky Čech K/O, Academia, Praha 1978), 21.5. 2008
historie

Na místě dnešního zámeckého kostela (někdy označovaného za kapli) stával románský kostelík, založený sv. Vojtěchem. V jeho době byl Kostelec jedním ze sídel rodu Slavníkovců. Kostelík byl přestavěn na gotickou hradní kapli a na jejím místě postavil v letech 1568 – 1569 Jaroslavem Smiřický ze Smiřic renesanční kostel, pojatý jako svatyni s rodovou hrobkou. Barokní přestavba zámku se kostela výrazněji nedotkla (kromě nové cibulové báně věže), takže se vzácně dochoval v téměř původním renesančním stavu. Interiér kostela byl restaurován v roce 1956, exteriér mezi lety 1995 – 1997. Dnes kostel slouží jako aula Fakulty lesnické a environmentální České zemědělské univerzity, probíhají zde i svatební obřady a koncerty.

Milan Caha (zdroj: Emanuel Poche a kol., Umělecké památky Čech K/O, Academia, Praha 1978), 21.5. 2008

Středočeský kraj,  Praha-východ  (PH), Kostelec nad Černými lesy

Místa v okolí

 nový špitál
 panská sýpka
 masné krámy
 stará škola
 starý špitál
 kaple sv. Kříže
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Martina
 Doubravčice
 Šember
 Vitice
 kostel sv. Václava
 Lažany
 Konojedy
 Tuchoraz
 Skalka
 evangelický kostel
 Přistoupim
 kostel sv. Václava
 Lipany
 Přistoupim
 kostel sv. Havla
 židovský hřbitov
 synagoga
 Na Hradišťatech
 panský dům
 Molitorov
 Diblíkov
 Tismice
 Tismice
 lom Kaménka
 vodojem
 mlecí kameny
 měšťanský pivovar
 kaple sv. Anny
 stodoly
 Třebovle
 Husův kámen
 děkanství
 stará radnice
 Třebovle
 městské opevnění
 kostel sv. Štěpána
 židovský hřbitov
 Klepec
 radnice
 kostel sv. Gotharda
 kamenný most
 masné krámy
 Podlipanské muzeum
 mlýn Bukačov
 Lechův kámen
 Malotice
 kostel sv. Matouše
 kaple sv. Víta
 socha sv. Anny
 Stará Kouřim
 děkanství
 kamenný most
 kostel sv. Jiří
 socha sv. Prokopa
 kostel sv. Martina
 morový sloup
 kostel sv. Martina
 Kostelní Střimelice
 kostel sv. Havla
 boží muka
 Struhařov
 Na Šancích
 Prokopský dvůr
 kostel sv. Prokopa
 socha sv. Donáta
 lom Na Plachtě
 Hradové Střimelice
 mohyla sv. Prokopa
 Toušice
 kostel sv. Anny
 Škvorec
 kamenný most
 evangelický kostel
 radnice
 Škvorec
 socha sv. Prokopa
 pivovar
 kostel sv. Václava
 Myšlín
 lom Velká Stráž
 Stříbrná Skalice
 Na Hradišťanech
 kostel sv. Václava
 Vrbčany
 Klučov
 hradiště Na Ptáčku
 kamenný most
 Hryzely
 kaple sv. Václava
 fara
 Tuklaty
 fara
 Březí
 Šance
 Kounice
 panská hospoda
 špitál
 Štefánikova mohyla
 kaple sv. Prokopa
 Tehov
 Čertova brázda
 kostel sv. Václava
 Na výhledu
 Zittův mlýn
 fara
 Zásmuky
 morový sloup
 fara
 grotta
 Svojšice
 synagoga
 kaple Kalvárie
 mariánský sloup
 Husův sbor
 kostel sv. Václava
 Na Vinici
 Plaňany
 kamenný most
 Radim
 boží muka
 Radim
 Hradenín
 křížový kámen
 synagoga
 kostel sv. Havla
 sbor Opata Prokopa
 kostel sv. Martina
 kaple sv. Anny
 kaple sv. Prokopa
 Strančice
 Církvice
 Ježov
 synagoga
 kostel sv. Havla
 Květnice
 kostel sv. Martina
 zvonice
 Komorní Hrádek
 Čejchanov
 Na kostelíku - Lhota
 Vyšehořovice
 mariánský sloup
 Chlum
 židovský hřbitov
 kostel sv. Vavřince
 lom Chlum
 městečko Odranec
 Stará Dubá
 Velké Chvalovice
 Žák, zaniklá ves
 Zlenice
 Talmberk
 Hrad u Čtyřkol
 vodárenská věž
 Berchtold
 kostel sv. Václava
 Drahobudice
 vyhlídkové věže
 Cerhenice
 Lštění
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Mikuláše
 Žíšov
 Jirny
 synagoga
 Pyšely
 synagoga
 kostel sv. Jiljí
 židovský hřbitov
Základní informace místa
ID místa: 4837
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: není známo
Uveřejněno: 21.5.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama