
Ves se poprvé připomíná v roce 1397, kdy již byla součástí količínského panství pánů ze Šternberka. Podle nálezu klenebního kostelního svorníku existovala ale již na konci 13 století. J. Kohoutek spojuje počátky tvrze s rodem z Tečovic a Buňova, jehož členové působili jako úředníci na Lukově ještě před jeho převodem do rukou Šternberků. Nalezené fragmenty tvrze se datují asi do poloviny 14. století, což je pravděpodobně i doba vzniku tvrze. Tvrz fungovala jako správní středisko přilehlých statků až do doby, než tyto byly připojeny k Holešovu. To se stalo v roce 1425, kdy Mysločovice připadly potomkům Ješka Lukovského ze Šternberka. Tehdy byla tvrz opuštěna.
Centrální plocha jádra měla pravoúhlý tvar s rozměry 19 x 23 m. Kvůli výstavbě domů byla severní část vyvýšeného jádra odtěžena, ze stejných důvodů zmizel i příkop s valem, a to především na západní, severní a východní straně. Na severní straně je val dnes nahrazen hospodářskou budovou patřící k č. p. 9. Je velmi pravděpodobné, že na její výstavbu bylo použito kamenivo z bývalé tvrze.