
Kostelní areál bývalých Vysočan stojí u silnice I/7, asi 2 km od křižovatky se silnicí I/27 směrem k Chomutovu. Bývalá fara nabízí pohostinství (vcelku chutné) a ubytování (netestováno) motorizovaným návštěvníkům, přístup pěšky nebo na kole je vzhledem k devastaci okolí a frekvenci na zmíněné silnici velmi nepohodlný až nebezpečný. Kostel je přístupný pouze při poutních bohoslužbách na den svatého Václava.
Naštěstí se zachoval komplex kostela a rozsáhlé barokní fary s hospodářskou budovou, které stály nad vlastní vesnicí u hlavní silnice Praha - Chomutov. Komplex je významným dílem litoměřického stavitele Ottavia Broggia, který pro osecké cisterciáky provedl řadu staveb. Budování barokní církevní enklávy začalo stavbou svatojánského sousoší roku 1713 (F. A. Kuen). Roku 1726 byla zahájena stavba nového kostela, dostavěného o tři roky později. Z původní svatyně, známé od 14. století, byla zachována jen věž, která dostala barokní fasádu a sloužila nadále jako zvonice. Byla k ní přistavěna drobná kaple. Monumentální fara se západně od kostela stavěla v letech 1733–35. Krátce po dokončení vyhořela, obnova proběhla následujícího roku (1736). Na severní straně uzavírá její dvůr hospodářská budova s arkádami v jižní fasádě. Kostel prošel opravami roku 1770, o 102 let později byla nad západním štítem postavena věž, kvůli které byly do interiéru vloženy sloupy (stavitel Erler). Po roce 1945, který přinesl nucenou obměnu obyvatelstva obce, soubor kostela a fary chátral. Roku 1965 byla v rámci likvidace obce zbořena i zvonice, tedy věž starého kostela. Ostatní části souboru byly naštěstí ušetřeny, důkladnou opravou prošly počátkem 90. let 20. století, kdy byla z fary a hospodářské budovy zřízena restaurace s hotelem. Kostel neslouží svému účelu..