Březina

Jáchym ze Šternberka (1755 - 1808) se od dětství zabýval geometrií, chemií a hudnou. Opustil vojensku službu a žil od r. 1784 na radnickém panství. V r. 1790 podnikl let balónem a pak až do své smrti procestoval většinu Evropy. Uveřejnil četná cestopisná a technická pojednání. Dědicem neženatého Jáchyma byl jeho bratr hrabě Kašpar Maria Šternebrk (1761 - 1838), vynikající přírodopisec, který se na svých cestách po Evropě přátelsky stýkal s řadou velkých přírodopisců, například s A. Humboldtem, P. S. de Laplacem, G. Cuvierem aj. Po smrti svého bratra přenesl své cenné sbírky botanické a paleontologické na březinský zámek, při němž založil botanickou zahradu s mnohými vzácnými a cizokrajnými rostlinami. Její zbytky tu ještě existují. Ve svých uhelných dolech na Radnicku studoval kamenouhelnou flóru ve spolupráci s českým přírodopiscem Karlem B. Preslem, který býval jeho častým hostem na břeinském zámku. velký psis Kašpara ze Šternberka o paleontologii rostlin si získal světovou proslulost. Byl jedním ze zakladatelů Muza Království českého, jemuž věnoval svou cennou knihovnu a vzácné vědecké sbírky. v práci pro muzeum se sbíližl se svým příbuzným ze zásmucké, "starší" větve rodu, hrabětem Františkem ze Šternberka, milovníkem historie a umění. Jejich psolupráci vysoce ocenil František Palacký ve své biografii obou těchto mužů. Kašpar ze Šternberka se po léta přátelsky stýkal i s J. w. Goethem. Vědě a jejímu humanitnímu poslání ve veřejnosti věnoval většinu svých sil až do smrti, která ho stihla r. 1838 na zámku Březině. Zde si také postavil hrobku, do níž dal zassadit předvěký zkamenělý strom. Ve 30. letech 20. století trávíval na zámku své přázdniny komik Vlasta Burian. Šternberkové vlastnili březinský zámek až do r. 1939. Zámek stojí nedaleko silnice z Rokycan k Radnicím na západním okraji rozlehlých račských lesů a je obklopen anglickým parkem, který přechází v oboru. Je to obdélná jednopatrová stavba, středmých klasicistních forem. Vyšší a širší střední část má sedm okenních os, rovné nadokenní římsy, jednoduchá okenní ostění a výraznou mezipatroovu římsu. Před prostým středním portálem je terasa, na niž vede přímé schodiště. Obě nižší, postranní části, rovněž sedmiosé, mají jen nezdobené okenní výřezy a plochý mezipatrový k ordon. Zadní průčelí je řešeno podobně. Střechy jsou valbové. Ze vstupní haly stoupá dřevěné, zalamouvané monumentální schodiště. Na severní straně stojí při zámku dvě prostá jednopatrová stavení s valbovými střechami. V 80. letech 20. stol. bylo v státním zámku Březině lesnické učiliště. Po roce 1990 byl zámek v restitucích vrácen rodu Šternberků a majitelem se stal Zdeněk Šternberk.