
Obec Dukovany leží na hranici kraje Vysočina s krajem Jihomoravským. Jejich původ sahá hluboko do středověku. Prvně jsou písemně zmiňovány v roce 1279 v listině olomouckého biskupa, který potvrzuje templářům právo nad kostelem sv. Václava v Dukovanech. Od roku 1295 se psal „z Dukovan“ zemanský rod, v listinách poprvé připomínaný Alšíkem z Dukovan. Když jsou Dukovany připomínány znovu, patřily již k majetku hradu Rabštejn, stojícího na strmé skále nad řekou Jihlavou. Protože se v první polovině 15. století stal hrad sídlem loupeživých rytířů, byl z rozhodnutí zemských stavů v roce 1446 rozbořen. V roce 1790 hraběnka z Canalů vystavěla ve vsi nový zámek.
Současné Dukovany leží v sousedství křižovatky silnic II/152 (Moravské Budějovice-Ivančice) a II/392 (Velké Meziříčí-Tulešice). Žije v nich asi 850 obyvatel. Západně od Dukovan byla v letech 1978-1987 na území tří zrušených vesnic vybudována jaderná elektrárna.
Kostel sv. Václava stojí na jižním okraji obce.
Petra a Pavla v Horních Dubňanech. V roce 1312 kostel přešel pod patronaci maltézského rytířského řádu z Brna. V roce 1488 kostel patřil pod patronaci českobratrské církve. V roce 1658 pak panství přešlo do majetku Jana Viléma Müllera z Mühlbachu. Jeho dcera v roce 1681 majetek převzala a zasloužila se o barokní přestavbu kostela, který pak byl v roce 1690 znovu vysvěcen. Počátkem 18. století obec i s kostelem vyhořela, ale kostel pak byl opraven, nicméně v roce 1713 došlo k jeho kompletnímu vyloupení. Mobiliář kostela byl nahrazen z příspěvků farníků. Do roku 1836 se kolem kostela nacházel ohrazený hřbitov, ohradní zeď byla odstraněna až v roce 1850. Roku 1870 pak z tehdejší lokálie vznikla farnost. K další rekonstrukci kostela došlo v roce 1901, tehdy byl kostel ještě rozšířen o sakristii, opravy nechala provést baronka Gisela Stadionová (později Coudenhove). Přibližně ve čtvrtině 20. století došlo k dostavbě oratoře, která podle pramenů existovala zcela jistě už v roce 1926, kdy došlo k úpravám kostela a také k přesunutí oltářního obrazu z vedlejšího na hlavní oltář. Tyto úpravy byly provedeny podle návrhu Antonína Kreutze. V roce 1947 pak byla odstraněna malá věž na zvon zrekvírovaný za druhé světové války. K další rekonstrukci došlo v sedmdesátých letech 20. století, kdy byly odkryty a opraveny fresky z 13. století. Nejstarší zvon byl přelit evangelíky v roce 1567 na menší, v roce 1781 byl majitelem panství Janem Nepomukem z Hofferů zakoupen nový zvon, další zvon pak byl zakoupen v roce 1935. Nejstarší zvon pak byl zrekvírován za druhé světové války. Podélná jednolodní stavba má v ose lodi odsazené hranolové kněžiště s věží a schodišťovými přístavky. Loď má valenou klenbu s výsečemi. Sakristie je na severní straně, na jižní straně je depozitář s oratoří v patře. Ve věži je kruchta a zvonice. Hlavní oltář zdobí oltářní obraz, na kterém se klaní sv. Václav a sv. Zikmund sv. Benediktovi, romantické dílo z poloviny 19. století. V presbytáři visí obraz Panny Marie Římské. Stěny a klenbu pokrývají malby Krista soudce, Posledního soudu a Panny Marie ochranitelky. Na čelní zdi lodi je pozdně renesanční kresba Adama a Evy u stromu poznání. V lodi je rozmístěno 14 obrazů křížové cesty. Na severní části vítězného oblouku jsou sochy sv. Josefa a Ježíše Krista, vpravo od středního pilíře lodi socha Panny Marie, dvě další sochy jsou umístěny pod kruchtou a na severní straně lodi je socha černouška. Zvon ve věži, který roku 1781 zakoupil Jan Nepomuk z Hofferů, odlil znojemský zvonař Jan Jiří Scheichel. Na plášti má reliéfy Panny Marie s dítětem a sv. Janem Nepomuckým, Donátem a Floriánem. Římskokatolický kostel sv. Václava v Dukovanech je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami, místní farnost je však administrována ex currendo ze sousedních Rouchovan. Kostel je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka..