Kostel zmiňovaný roku 1243 věnovala královna Eliška Přemyslovna Zbraslavskému klášteru. V interiéru byla socha Rouchovanské madony z r. 1325. V r. 1619 zanikla farnost, obnovena r. 1671 a r. 1629 kostel vyhořel. Dnešní podoba je z přestavby r. 1853. Památkově chráněný je kostel od května 1958.
Rouchovany jsou poprvé uváděny roku 1243 jako ves Ruchowan, kdy patřily mezi zeměpanská sídla. Za vlády moravského markraběte Jana Jindřicha Lucemburského byla ves prodána. Karel IV. ji pomohl vrátit zpět Janu Jindřichovi. Po jeho smrti ji vlastnil nejmladší syn Prokop Lucemburský. Ten ji daroval Hynkovi z Kunštátu. Městečkem byly Rouchovany již od roku 1353. Najdeme v nich řadu památek. Obcí prochází silnice II/396 a cyklotrasa č. 401. V blízkém okolí se nachází přírodní park Rokytná, archeologická lokalita Mstěnice, hrady Rabštejn, Templštejn a Holoubek.
Milan Caha, 6.7. 2025
Kdy byl kostel založen, není přesně známo, dle některých zdrojů to bylo již v 10. století. Zdejší farnost je poprvé uváděna v roce 1218 (farář Bedřich (Fridericus)), kostel samotný je zmiňován až roku 1243. Královna Eliška Přemyslovna jej věnovala Zbraslavskému klášteru. V roce 1619 byla zdejší fara vydrancována císařským vojskem a farnost byla opuštěna. Kostel v roce 1629 vyhořel. Při požáru byla silně poničena, mimo jiného vybavení, i vzácná gotická socha Rouchovanské madony z roku 1325. Poté byla poškozená socha uložena v depozitáři fary, od roku 1935 je v Národní galerii. Farnost byla po třicetileté válce obnovena až roku 1671. V roce 1844 získal kostel relikvii sv. Fortunáta, přivezenou z římských katakomb. Dnešní podoba kostela je výsledkem přestavby v roce 1853. V interiéru jsou varhany ze 40. let minulého století. Kostel byl rekonstruován roku 2010. Roku 2011 se do kostela vrátila socha Rouchovanské madony,…
číst dále
Milan Caha, 10.7. 2025
HRUBEŠOVÁ, Nikola. Historie rouchovanských mlýnů na pozadí dějinných souvislostí. Osudy mlynářských rodin na nich usazených.. Brno, 2014 [cit. 2016-12-29]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. Dostupné online: https://is.muni.cz/th/342015/ff_m_a2/