Mstěnice

1382) předal tvrz Henslínovi z Bohutic. Největšího rozkvětu se tvrz dočkala patrně za Jana Dítěte ze Mstěnic, který vystupuje jako svědek na listinách. Ze mstěnické tvrze pocházela také matka olomouckého biskupa Viléma Prusínovského (1565 - 1572) Anna ze Mstěnic, která byla manželkou uherského krále Matyáše na Třebíč; v r. 1493 už byla pustá. Archeologický výzkum historickoarcheologického oddělení Moravského muzea, prováděný v poslední době, odkryl celý půdorys tvrze. Tvořila ji původně centrálně položená věžovitá stavba, nacházející se v areálu čtvercové ohradní zdi. Věž, vybudovaná na skalnatém útvaru, který tu vystupuje nad terén, byla spolu s hradním opevněním postavena kolem poloviny 13. století. Nádvoří, kde se zachovaly zbytky dlažby, se v průběhu 14. století zaplnilo dalšími stavbami a novou věží v jihovýchodním rohu ohradní zdi. Od vlastní osady a dvorce byla tvrz oddělena 11 m širokým příkopem, v němž byly nalezeny i zbytky spáleného dřevěného mostu. Z nálezů je pozoruhodný zlatý prsten s gotickým písmenem K, bronzové kování - patrně z desky knihy, řada železných předmětů a středověké keramiky. Zvlášť zajímavé jsou gotické poháry. Vzhledem k jedinečnému dochování zbytků tvrze bylo přikročeno v r. 1969 ke konzervaci odkrytého zdiva.