Polozpustlý renesanční zámek postavený koncem 16. st. pány z Vlašimi, snad přestavěn ze starší gotické tvrze, na terase nad říčkou Olešnou.
Zpustlý, ovšem ne zcela opuštěný zámek, spolu s přilehlým hospodářským dvorem, leží jižně od stejnojmenné obce, na druhé straně říčky Olešné, v osadě zvané příznačně Zámek. Předem je potřeba říct, že s Rešicemi je spojen větší počet panských sídel a později dvorů a jejich umístění a počet není dosud ujasněno. To, že zámek stojí pravděpodobně na místě tvrze, dnes na první pohled může prozradit už jen jeho umístění na okraji nevýrazného výběžku nad říčku Olešnou, spíše se snad dá mluvit o delší, dnes vyzděné terase, která snad se záhybem silnice mohla tvořit původně nevýrazný výběžek, který nebyl pro stavbu tvrze nějak výhodný. Chráněna byla tedy dobře jen na straně k říčce, která mohl být vhodně rozšířena. Původní příkopy jsou dnes neznatelné, ale že tu byly je samozřejmě víc než jisté. Zámek přibližně ve tvaru písmene L je dnes neudržovaný, přiléhají k němu hospodářské budovy, které jsou ve stejném stavu. Spolu dohromady pak tvoří soubor budov ve tvaru U, otevřeného směrem k dnešní silnici. Volná strana je oplocená a uzamčená a vzniklé nádvoří v době mé návštěvy sloužilo jako výběh pro koně. Jinak se dá zámek z venku obejít, díky stavu oken i dveří se dá nahlédnout i dostat dovnitř, což ovšem díky tomu, že jde o soukromý majetek nelze doporučit. Navíc v tomhle případě pozor i na volně pobíhajícího psa, který dvůr hlídá. Jak už bylo naznačeno, není původní tvrz na místě zámku zatím s jistotou prokázaná. Dvě spojené stavby zámku jsou renesančního původu, je však možné, že ta severovýchodní stojí právě na gotických základech. Má rozměry 10 x 16m. Zámek byl však rozšiřován i přestavován a podrobný průzkum zatím není znám. Prokázané je rozšíření severovýchodní stavby na spáru směrem na jihovýchod, s portálem z poloviny 17.století.
Roman Řezáč, 11.12. 2005
Rešice jsou spojené v první zmínce z roku 1358 s rodem z Jestřebí. Roku 1378 se zmiňuje tvrz. V 15.století se ves dělí na více dílů a je nejasné, zda vzniká nová tvrz, či jen několik dvorů. Od roku 1558 sídlí v Rešicích rod z Vlašimi, jim se připisují i nejvýznamnější přestavby. Od roku 1711 zámek jako trvalé sídlo ztrácí význam.
Roman Řezáč, 11.12. 2005