Vznik původně vrchnostenského domu jako součástí dvora není písemně zachycen. Až v roce 1740 je v klášterním urbáři tento dům poprvé označován jako zámek. V té domě byla obec se dvorem majetkem kláštera dominikánů ve Znojmě. V roce 1926 v rámci I. pozemkové reformy dvůr koupil František Sova a vlastnil jej až do 50. let 20. století.
První zpráva o Ratíšovicích pochází z roku 1358, kdy ji bratři Protiva a Markvart ze Šenkenberka postoupili Bunonovi a jeho sestře Jutce. Přídomek "z Ratíšovic" používá v roce 1374 Anna, v roce 1376 Ofka a její manžel Maršík. Ale údaje o nějakém šlechtickém sídle neexistují, a to až do 17. století. Vždy se připomíná jenom dvůr. V roce 1666 Marie Dorota z Osteschau a její manžel Vít Nattermann prodali Ratíšovice klášteru dominikánů ve Znojmě. Ti využívali pro správu majetku tzv. vrchostenský dům, který je v roce 1740 v klášterním urbáři poprvé označován jako zámek. Není však známo kdo a kdy jej vybudoval. V roce 1926 koupil od kláštera dvůr i se zámkem František Sova a hospodařil v něm až do 50. let 20. století, kdy mu byl majetek zkonfiskován. Dvůr se stal sídlem JZD a rychle chátral. Po roce 1989 byl navrácen dědicům Františka Sovy. Kromě opravené střechy ale chátrá i nadále. Zámek tvoří západní trakt totálně zdevastovaného dvora. Je to jednopatrová obdélniková budova s valbovou střechou. Vstup na západní straně je tvořen barokním portálem, nad nímž je výklenek, který byl údajně opatřen klášterním znakem. Některé rohové části jsou tvořeny bosovaným zdivem.
2.6. 2020
