© Milan Caha 04/2024
Zděná pilířová boží muka na čtvercovém půdorysu s hmotově shodnou kaplicí a stanovou střechou jsou pravděpodobně z 19. století. Stojí na vysoké krychlové podezdívce, dřík a kaplice jsou odděleny římsou. V dříku jsou niky zaklenuté konchou, v kaplici jsou mělčí obdélné niky zakončené obloukem. Výklenky jsou v současné době prázdné, bez ozdob. Na vrcholu stanové střechy je dvouramenný kovový kříž. Boží muka nejsou památkově chráněná.
Tento typ drobné sakrální památky se v našich zemích začal prokazatelně objevovat v gotice, podle tradice se ale začala stavět už za knížete Boleslava na popud biskupa Vojtěcha. Představují sloup, u kterého byl připoután a bičován před svojí popravou Ježíš Kristus. Kromě Čech, Moravy a Slezska je můžeme najít na Slovensku, v Rakousku, Bavorsku a některých dalších částech Německa, Polsku nebo Pobaltí. Jinde se tento typ památky buď nevyskytuje nebo je velmi vzácný. Ač se oblast od oblasti jejich podoba liší, většinou mají tři základní součásti - podstavec, dřík a kapličku, čili lucernu. Podle zpracování dříku se dělí na dva typy – sloupkové s dříkem s kruhovým půdorysem a na pilířové, či pilířkové s dříkem s půdorysem trojúhelníku, čtyřúhelníku nebo vzácněji i víceúhelníku. Zvláště na starších božích mukách bývaly znázorňovány předměty, související s Kristovým umučením – hřeby a kladivo, kopí s houbou… číst dále
|
Přihlášení |
