Zcela zaniklá tvrz s velmi nepatrnými reliéfními pozůstatky vzniklá pravděpodobně mezi léty 1236 - 1244 za Vlka z Našiměřic, čímž se řadí mezi nejstarší šlechtická sídla na Moravě. Dodnes se dochoval jen reliéfní pozůstatek jádra tvrze v podobě nepatrné vyvýšeniny.
Už v letech 1236 - 1244 se píše po Našiměřicích Vlk, který s velkou pravděpodobnosti tvrz založil a obýval. Vlkovi potomci se v držení střídali až do roku 1358, kdy se uvádí Oldřich a Budislav. V roce 1368 koupil část tehdy uvedeného hradu od Sezemky z Čalonic Oldřich ze Želetavy. O tři roky později stejnou část postoupil Jimramovi z Jakubova. To už se ale mluvilo o tvrzi, která byla naposled uvedena v roce 1385 při prodeji Benešovi z Kravař. Tvrz byla neustále po malých částech rozprodávána, což bylo zřejmě důvodem, že na přelomu 14. a 15. století patrně zanikla. Byla součásti hospodářeského dvora, který se uvádí roku 1371 a nacházel se východně od tvrze, pravděpodobně v místech dvora či statku dnešního. Východně od areálu tvrze se nachází gotický kostel sv. Jiljí z poloviny 14. století. Možným pozůstatkem hranice mezi kostelem a tvrzí je na východní straně areálu kostelní hřbitovní zeď, což svědčí i o starobylosti sídla. Samotný obytný pahorek tvrze má obdélnikový tvar o rozměrech 35 x 24 m, ale v dnešní době je už jen ztěží rozeznatelný. Nachází se v zahradách domů čp.120 a 122. Příkop je téměř srovnán se zemí.
D.Dohňanský , zdroj : M.Plaček - Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí., 8.6. 2020
