Džbánice

V roce 1592 Jan Lev z Rožmitálu prodal Džbánice své manželce Evě z Nejdeku, přičemž při prodeji se zmiňoval jen statek, nikoliv však tvrz. Eva z Nejdeku prodala džbánický statek Janovi staršímu ze Zahrádek. Tato transakce byla potvrzena vkladem do zemských desek až po jejich smrti a to v roce 1609. I tady se ale psalo jen o vsi a poplužním dvoru. Výslovně se tvrz uvádí ve výčtu majetku až teprve v roce 1629, kdy Karel ze Zahrádek prodal Džbánice Alexandru Ellbognerovi z Dolejšího Šenfeldu. Poslední zmínkou o ni je závěť Alexandra Ellbognera z roku 1631. Ves záhy za třicetileté války zpustla a s ní patrně zanikla i tvrz. Jestli tato tvrz byla tvrzi novou nebo jestli ve vsi stála tvrz už za Dětřicha ze Džbánic je stále předmětem dohadů. To stejné platí i o její lokalizaci. Nejpravděpodobnějším místem je dvůr /čp 1 a 2/, který dodnes stojí na krátkém pravobřežním svahu Míšovického potoka. U jihovýchodního nároží dvora je nově upravený vstup do starého klenutého sklepení. Na východní straně jsou zbytky zdiva neznámého stáří a původu.