kostel sv. Petra a Pavla

V této době byl patronát ve vlastnictví oslavanských cisterciaček. Ze 40. let 15. století se dochovaly zmínky o obnově a opětovném vysvěcení kostela poničeného husity. K dalším úpravám došlo v poslední čtvrtině 15. století. Z roku 1479 pochází zvon ve věži kostela, k zásadní přestavbě mělo dojít v roce 1486. Další zvon byl ulit roku 1533. V roce 1561 v době, kdy farnost spravovali nekatoličtí faráři, byly pořízeny dva zvony. Nejpozději od roku 1672 náleželo patronátní právo kostela premonstrátskému klášteru v Louce, od roku 1726 byli jako faráři ustanovováni pouze premonstrátští řádoví kněží. V letech 1722-1729 proběhla zásluhou louckého kláštera novostavba barokního chrámu podle návrhu neznámého architekta. Kostel byl znovu vysvěcen dne 10. září 1730. V letech 1736-1738 byla v kostele položena nová kamenná dlažba, její oprava proběhla v roce 1767. V roce 1772 byl opravován krov, kostelní střecha v letech 1789, 1813, 1816 a 1820. V roce 1812 byla vystavěna oratoř, v roce 1830 došlo ke zrušení někdejšího hřbitova obklopujícího kostel. Další rekonstrukce kostela se odehrála v 50. a 60. letech 19. století. Poslední novodobá rozsáhlejší obnova proběhla v roce 2019. Současný kostel je jednolodní orientovaná stavba s odsazeným, trojboce ukončeným kněžištěm. Fasády lodi jsou členěny plochými lizénami, mezi nimi se nacházejí tři obloukově zakončená okna lemovaná kamennými šambránami. K severní straně kněžiště přiléhá obdélná předsíň, k jižní straně je připojena sakristie s oratoří. K západnímu průčelí lodi přiléhá věž hranolového půdorysu s hlavním vchodem do kostela. Ten je lemován portálem s kamennou kartuší obsahující znak louckého kláštera. Přístup na věž je pomocí válcového točitého schodiště mezi severní stranou věže a západní stěnou lodi. Zvonicové patro věže je prolomeno půlkruhově zaklenutými okny a zakončeno plechovou helmicí. Zvonice nese čtyři zvony, jeden z roku 1479 ulitý mistrem Jiřím z Brna, ostatní tři byly ulity roku 1947 Rudolfem Manouškem starším v České u Brna. Loď, kněžiště i sakristie kostela jsou zaklenuty valenou klenbou s výsečemi, předsíň a oratoř mají plochý strop. Prostor lodi a kněžiště odděluje vítězný oblouk. V západní části lodě stojí hudební kruchta, nesená valenou klenbou s výsečemi. Zařízení kostela je převážně původní. Hlavní oltář nese obraz „Loučení svatého Petra a Pavla“, přemalovaný roku 1850. Římskokatolický kostel sv. Petra a Pavla v Miroslavi je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka..