Zaniklá tvrz, která byla postavena pravděpodobně některým z místních vladyků, z nichž jako první se připomíná r. 1353 Vítek ze Slatiny. R. 1418 se potomek Vítka Kunášek píše z Rochova; tvrz byla tehdy patrně opuštěná a časem zanikla. Dnes zde stojí stodola. Místo tvrze upřesnil r. 2001 M. Plaček.
Hlavní obrázek místa
Jižní nejzachovalejší část tvrziště
© Roman Řezáč 12/2005
Reliéfní pozůstatky pravidelně okrouhlého tvrziště leží v soukromé zahradě, na jihozápadním konci obce Slatina. K místu, lépe řečeno k pozemku, kde tvrz leží, se dá volně dostat pouze od přiléhajícího pole na jihovýchodě. Nejlepší je zastavit na konci obce, při silnici směrem na Jevišovice a po poli obejít dvě zahrady. Ta, kde se nachází tvrziště je nepřehlédnutelná, je ohraničená bílou kamennou zídkou. Tvrziště je i přes své novodobé využití velmi dobře patrné. Již zmiňovaná zídka běží po více než jižní polovině vnějšího valu a dává tak pozemku okrouhlý tvar, v této části kopírující přesně tvrziště. Menší severní polovina je však již téměř setřelá, v severovýchodní části stojí zástavba a severozápadní je srovnaná s okolním terénem. Na centrálním pahorku stojí velká stodola. Utváření tvrze lze dobře odhadnout. Patřila k těm větším, centrální pahorek měl původně zřejmě obdélný tvar, přibližně o stranách 30 x 20 m. Dnes je jeho jižní polovina slušně zachovaná, asi do 2 m výšky, ta severní je rozhrnuta a ztratila se v zástavbě. Na jihozápadní straně pahorku jsou vidět pozůstatky terasní zídky, její stáří se však jeví jako mladšího původu. Stopy po původní zástavbě jsou přirozeně neznatelné. Okružní příkop je opět zachován na jižní polovině, možná spíš až na dvou třetinách tvrziště. Jeho dno je zavezeno hlínou a slouží jako úzké okrouhlé políčko. Byl široký okolo 15 m. Zachovalost vnějšího valu odpovídá délce dnešního příkopu a lemuje ho již zmiňovaná zídka. Z vnější strany je asi do 1 m vysoký, oproti příkopu je přirozeně vyšší a na této vnitřní straně je zatravněný a roste na něm několik nižších ovocných stromů. Charakter zástavby zůstává nejasný, ale dá se předpokládat kamenná podoba. Přesnější údaje, jako doba vzniku a zániku zůstávají v možnostech budoucího výzkumu. Místo tvrze ještě donedávna unikalo pozornosti a předpokládalo se, že původní tvrz stála…  číst dále
Roman Řezáč, 7.12. 2005

Komentáře

Jihomoravský kraj,  Znojmo  (ZN), Slatina

Místa v okolí

 Slatina
 Slatina
 Biskupice
 Biskupice
 Újezd
 Jevišovice
 Ratíšovice
 Jevišovice
 barokní sýpka
 kostel sv. Josefa
 Jevišovice
 Litovany
 Pulkov
 Bukovina
 Tavíkovice
 Mstěnice
 Boskovštejn
 Mstěnice
 Hostim
 Mikulovice
 Krhov
 Pavlický dvůr
 Lapikus
 kostel sv. Lukáše
 Myslibořice
 socha sv. Floriána
 Horní Kounice
 Němčičky
 kostel sv. Václava
 smírčí kříž
 kostel sv. Vavřince
 socha sv. Vendelína
 Hrotovice
 pivovar
 Višňové
 smírčí kříž
 kaple sv. Anny
 Lipňany
 kaple Panny Marie
 poklona
 Plaveč
 Plenkovice
 Rešice
 poklona
 Pustý zámek
 Kravsko
 boží muka
 poklona
 Lykodery
 poklona
 Ctidružice
 poklona
 Šenkenberk
 boží muka
 dvůr Alinkov
 Dalešice
 Horní Dunajovice
 Rabštejn
 akciový pivovar
 Vesce
 kostel sv. Prokopa
 Únanov
 Bohušice
 Tulešice
 Tvořihráz
 boží muka
 Džbánice
 kostel sv. Barbory
 Valeč
 Valeč
 Dukovany
 Čalonice
 vodní nádrž Mohelno
 kostel sv. Markéty
 Přímětice
 Želetice
 Želetice
 Ratibořice
 Žerotice
 Babylon
 Lhota u Lipníka
 dům čp. 60
 sýpka
 Lesůňky
 Lesná
 Skalice
 Mohelno
 Bohunice
 Výčapy
 Vlčí kopec
 Claryho kříž
 vodní nádrž Vranov
 Mniszkův kříž
 kaple sv. Josefa
 manufaktura
 Grundův mlýn
 jez
 měšťanský dům
 Vranov nad Dyjí
Základní informace místa
ID místa: 3624
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 7.12.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Návštěvnické centrum Kvilda, výběh rysů a jelenů

Zajímavosti

Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.

Rumcajsova ševcovna v pohádkovém městě Jičíně

Zajímavosti

V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.

Naposledy navštívené

reklama