Týn nad Bečvou

Zda opevnění zabíralo pouze jihozápadní část temene, kde jsou dodnes patrné zbytky pravěkého opevnění, nebo zda lze uvažovat o celém hřebeni kopce, nelze bez dalšího podrobnějšího archeologického průzkumu objasnit. Pokud by byla pravdivá první varianta, opevněná plocha by zabírala asi 1,5-2 ha, ve druhém případě lze uvažovat o rozloze 6-7 ha. Lokalita je známa již od 80. let 19. století. Na jihozápadní části protáhlého temene mohutného kopce jsou dodnes patrné zbytky stáčejícího se valu pravěkého opevnění jdoucího po vrstevnici v délce asi 100 m. Západním směrem se val postupně ztrácí. Na východě je přerušen lesní cestou, za níž se asi po 20 m opět ztrácí. V letech 1977-1978 byl proveden sondážní výzkum, podle čehož víme, že val měl u základny šířku 6-7 m a byl asi 2,5 m vysoký. Hliněno-kamenná konstrukce byla z přední části zpevněna nasucho skládanou kamennou zdí. Množství přepálených kamenů na povrchu valu a silně propálená vrstva v jeho konstrukci nasvědčují možnosti násilného zániku. Na západní výspě byl nalezen půdorys kruhové konstrukce s průměrem 5-6 m. Nálezy z areálu se datují do období slezské fáze kultury lidu popelnicových polí čili do pozdní doby bronzové (přesněji HB -1000 až -750). Na severovýchodě temene kopce se nachází mohutný ostře lomený val, jenž je však jistě barokní a souvisí tedy až s pozdějším opevněním hradu..